Druhý díl cyklu Grimnoirské kroniky Larryho Correii s názvem Magické pouto nezačíná ničím menším než atentátem na amerického prezidenta Roosevelta. A když se ukáže, že tento čin má na svědomí osoba vládnoucí magickou mocí (takoví jedinci jsou lidově nazýváni Aktivní), začne veřejnost podobně nadané lidi odsuzovat. Veřejný tlak spěje k situaci, kdy budou muset být všichni Aktivní registrováni a veřejně označeni – zanedlouho je návrh zákona na stole a čeká na schválení. Policejní vyšetřování navíc odhalí stopy vedoucí ke Grimnoirským rytířům, tajné skupině, která však stojí na straně dobra. Pro ně to znamená jen jediné – zmobilizovat veškeré magické schopnosti a zjistit, kdo stojí za touto štvavou kampaní proti Aktivním. Netrvá příliš dlouho, a je jasné, že americká vláda si hřeje na prsou pěkně macatého hada.
Veřejnost je však pouze jedna část problému, a to ještě ta méně podstatná. Vše totiž ukazuje na fakt, že k Zemi se blíží něco horšího – tvor živící se magií, který dokáže vyhubit lidstvo dříve, než dopijete svoji ranní kávu. A aby bylo ještě hůř, klíč k jeho zastavení zná pouze tajná japonská skupina. Je třeba přesvědčit zapřisáhlé nepřátele, že zlo stojí za vrátky a že bleskový zásah je nezbytný.
Do nejmenšího detailu
Correia zasadil děj knihy do alternativních třicátých let dvacátého století. Centrem dění Magického pouta jsou povětšinou Spojené státy americké. V knize se objevují reálné postavy a události, svět je však modifikovaný díky přítomnosti Aktivních. Z každé strany knihy je zřejmé, že autor si dal opravdu práci a z historické stránky vše rozebral a nastudoval do nejmenších detailů; čtenář dokonce nalezne i několik „českých stop“. Částečně tento koncept připomíná Divoké karty editora G. R. R. Martina, které se nesly v podobném duchu alternativní americké historie.
Se stejnou pečlivostí bylo provedeno rozčlenění jednotlivých Aktivních dle jejich schopností. Zvedáci usměrňují gravitaci, Cestovatelé ovládají teleportaci, Vyvolávači umí oživit mrtvé, a do druhého dílu nově přibyl Soudce, který dokáže odlišit pravdu od lži. Význam má i fakt, že magie funguje podle jakéhosi geometrického schématu, kterému jeden z hlavních hrdinů pomalu začíná rozumět. Čtenáři zajisté ocení, že díky tomuto členění zůstávají magické schopnosti jednotlivých členů Rytířů konstantní a autor tak nemá volnou ruku k objevování nových netušených možností hrdinů v krizových situacích, jak tomu občas v podobných knihách bývá.
Akcelerace
Víme tedy, co nás zhruba čeká, a v jakých kulisách se budeme pohybovat. Nyní se však dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu.
Correiu u českých čtenářů proslavila především akční série Lovci monster. A ani Grimnoirské kroniky nejsou ničím jiným než akcí, byť v trochu temnějším, nebo chcete-li noirovějším, provedení a s mnohem propracovanějším pozadím příběhu. Akční sekvence se střídají ve zběsilém tempu, přičemž je jedno, zda se zrovna boxuje, střílí nebo zápasí s démony – vše má v autorově podání švih a dynamiku.
Ale ani ve zběsilém víru akce nezapomíná autor na další věci, které čtenářům „chutnají“. Předně je to příběh, který má hlavu, patu, a nabídne několik překvapivých zvratů a dějových posunů. A za druhé – postavy. I když jich je větší množství, jsou propracované a není problém si vybrat hrdinu, se kterým se čtenář ztotožní. I přesto, že by k tomu ražení série vybízelo, nejsou charaktery jednoznačně rozčleněné na dobré a zlé, a ne vše je tím, čím se zdá být.
Magické pouto je lahůdka pro milovníky akční noirové urban fantasy. Correia totiž neopomenul žádnou z podstatných složek, a tak čtenář dostane velmi dobře napsanou akci zabalenou do zajímavého, i když místy odhadnutelného příběhu, s velmi dobře propracovanými postavami zasazenými do do detailu promyšleného světa.
| 75% |
|




Diskuse
Přidat komentář »