Domů›Recenze›XB-1 2/2011
Recenze

XB-1 2/2011

Druhé letošní číslo časopisu XB 1 v ničem nezaostává za původní Ikarií. Můžeme proto opět děkovat Vladu Ríšovi, Martinu Šustovi a Jaroslavu Jiranovi, že boj o „svůj“ měsíčník po bezprecedentním kroku Mladé fronty nevzdali.

XB-1 2/2011
XB-1 2/2011
XB-1 - únor 2011

Pojďme se podívat na jednotlivé „chody jídelníčku“. První povídkou, která časopis otevírá, je V ostré záři jeho žhavé krásy od Mercucia D. Rivery. Text zkoumá přitažlivost a zamilovanost v různých variantách. První na řadě je bezvýhradný vztah Wengerů, mimozemšťanů, kteří lidi milují (a jsou ochotni jim sloužit) jen proto, že jde o lidi – bez ohledu na cokoliv. Je ale láska skutečně jen záležitostí vzorce pozměněné DNA jako v případě Wengerů? A mají lidé usilovat o nalezení chemické definice lásky? Milostný příběh hlavního hrdiny (a zároveň vypravěče) na Titanu, kam s pomocí Wenregů pronásleduje svou ženu, je podán dostatečně dramaticky, aby zaujal i čtenáře preferující akčnější SF, na konci navíc podsune čtenáři otázku, zda je za všech okolností dobré poznat pravdu. Přesto mi Riverův text zřejmě v paměti dlouhodobě nezůstane.
Americký autor Mercucio D. Rivera začal publikovat v roce 2005 a zamilovaní Wenregové vystupují už v jeho první povídce, Touha po Langalaně.

Další na řadě, Stav chaosu kanadského autora Douglase Smithe, nám klade několik nepříjemných otázek. Například: kolik změn v rozhodujících životních okamžicích by stačilo, aby se všechny naše úspěchy proměnily v prach a náš život se ubíral zcela jinou, horší cestou? A co když naše existence už dávno propadla entropii a my to pouze nejsme schopni poznat? Příběh o nenávisti a pomstě se výborně čte a toho z dvojice hlavních hrdinů, který postupně přichází o vše včetně minulosti, vám bude pravděpodobně líto. Nicméně věřte, že boží mlýny melou…
Kanaďan Douglas Smith je v České republice díky Ikarii poměrně známý, jinak si však kromě své rodné země větší uznání zatím nevydobyl. Nicméně právě tento text dokazuje, že jeho povídky rozhodně stojí za přečtení.

A konečně se dostáváme zřejmě k nejlepšímu textu celého čísla, k povídce Mluvčí dřevěného moře od Iana Watsona. Hlavní hrdina a vypravěč s poněkud obskurní profesí (vyhledává pro megakonsorcium vhodné podnikatelské příležitosti), umělá inteligence, která se rozhodne využít příležitosti a ovládnout alespoň kus vesmíru, a to za jakoukoliv cenu, obří červi připomínající své jmenovce z Duny… No a samozřejmě originální prostředí. Planeta, pokrytá až na drobné prolákliny jedinou rostlinnou bytostí: mnohostromem s miliony těl a jedním společným kořenem. Právě po ní se po opadání listí plaví desítky lodí primitivního lidského společenství, které se v místních proláklinách usadilo. Tohle všechno dovolilo autorovi vyprávět originální příběh oplývající jak humornými, tak i hluboce lidskými motivy.
Britský autor Ian Watson rozhodně není spisovatelem úzkého záběru. Stačí připomenout dvě povídky z české mutace Fantasy & Science Fiction, tentokrát ještě z devadesátých let: v čísle 1995/03 vyšla jeho povídka Recyklace odpadu, mrazivě pochmurná vize ze života pomalu bankrotujícího manželského páru, o dva roky později pak vyloženě hororový text stavící na okultismu a sexu Zlá voda. Českých překladů má ale na kontě daleko víc včetně dvou knih.

A dostáváme se k českým povídkám. Prvním zástupcem je Ivan Mls a jeho Zachránci kulturního dědictví. Přiznávám bez mučení, že mi humor tohoto autora není příliš blízký. Jeho texty, zabývající se v poslední době především EU, mají příliš často až komunálně satirickou příchuť. Své spokojené čtenáře však má, a povídka uveřejněná v XB-1 nepostrádá vtipné momenty – například zvýšená hladina cholesterolu v České republice zapříčiněná opakováním seriálu i>Žena za pultem, a tím pádem větší konzumací oblíbené pochoutky z tohoto „veledíla“, vlašského salátu, pobaví asi většinu čtenářů. Stejně tak i povedené ilustrace Dana Růžičky.

Další česká povídka, Hypnotéka od Pavla Obluka, obsadila v loňské literární soutěži Ikaros druhé místo. Text však nyní doplácí na to, že paralelně s ním vyšla v únorové Pevnosti povídka Johna Shirleyho Náměsíčníci, která má s Oblukem mnoho shodných prvků. Ne, rozhodně nepředpokládám, že český autor anglickou povídku znal a „opisoval“ z ní, ale když srovnáme text jednoho ze zakladatelů kyberpunku, dokonce z doby, kdy tenhle žánr rozhýbal lehce zatuchlou hladinu SF, s českou povídkou s podobnými motivy, nedostatky českého provedení o to více vyniknou. Není to příliš spravedlivé a při druhém čtení jsem pochopila, proč porota soutěže ocenila Oblukovu práci tak vysoko, ale srovnání se vyhnout nelze. Přesto Hypnotéka patří mezi velmi dobré české práce.

To bohužel nelze říci o Proměnlivém světě Ľudovíta Platy. Jeho povídka přitom staví na poměrně originálním předpokladu. Pro hlavního hrdinu se realita s každým dnem mění, stabilní bod neexistuje a není způsob, který by nelogické a nepředvídatelné změny zastavil – od tramvají, které jezdí každý den jinam, přes požadované pracovní postupy, které jsou jiné ráno a jiné ve tři odpoledne, až k nemožnosti dlouhodobých vztahů, když vás váš protějšek už druhý den nemusí vůbec znát. Kromě množství vnitřních monologů však povídka už nic dalšího nenabídne – žádnou katarzi, žádný přesah, žádné vyústění. Tím proboha nemyslím řešení problému ani jeho polopatistické vysvětlení, ale něco, co by se dokázalo čtenáře dotknout, zasáhlo ho a přinutilo s hlavním hrdinou alespoň soucítit.

Poslední povídkou přispěla Eva Hauserová a Zavaření potvrzuje její pověst ostřílené (a dobré) spisovatelky s nekompromisním humorem a tahem na branku. Úderný, svižný text o konfliktu umělé inteligence s jejím lidským týmem jasně ukazuje, v čem tkví lidské šance proti o tolik inteligentnějšímu stroji.

V XB-1 samozřejmě nechybí ani oblíbené rubriky původní Ikarie – za všechny jmenujme například Fantastickou vědu, recenzní Vivisektor nebo publicistiku věnující se v tomto čísle současné filmové fantasy. Zkrátka – pokud jste želeli zániku původní Ikarie, žádejte po svém trafikantovi časopis XB-1, anebo si ho předplaťte. Věřte, že to stojí zato.

Obsah čísla:

Zahraniční povídky

Mercurio D. Rivera: V ostré záři jeho žhavé krásy (In the Harsh Glow of Its Incandescent Beauty, 2010)
Douglas Smith: Stav chaosu (State of Disorder, 1999)
Ian Watson: Mluvčí dřevěného moře (A Speaker for the Wooden Sea, 2002)

Domácí povídky

Ivan Mls: Zachránci kulturního dědictví
Pavel Obluk: Hypnotéka
Ľudovít Plata: Proměnlivý svět
Eva Hauserová: Zavaření

Publicistika

Aleš Smutný: Dilema současné filmové fantasy

Pravidelné rubriky

Rozlet a kavárna Hana Sola
Fandománie
Fantastická věda
Digitální aréna
Filmfaroniáda
Lupa Vivisektor

Martina Šrámková (redaktor)

msramkova@cen­trum.cz

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

MŠ
Redakce Fantasy Planet

Martina Šrámková

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Diskuse · 3

Přidat komentář »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. M
    Martina před 16 roky

    otázka?
    No tak? To jste to nikdo nečetl, nechcete polemizovat, příkladně doplnit?

  2. JJ
    Jan Vaněk jr. před 16 roky

    Odpověď!
    Nečetl, ať už je „to“ XB-1 nebo tento článek.
    Ale nelíbí se mi třeba použití slova „bezprecedentní“.

  3. S
    stabilizator před 16 roky

    taky nečetl
    Nečetl a po těch tady uvedenych českých povídkách ani číst nebudu.