Domů›Recenze›Hrsti jadeitu – Irvine Alexander C.
Recenze

Hrsti jadeitu – Irvine Alexander C.

New York první poloviny devatenáctého století. Dřevěné předměstí hoří, lidé umírají, lovci otroků brousí chudinskými čtvrtěmi. A na vzdáleném jihu čeká na okamžik, kdy bude moci povstat a krvavě ovládnout svět, starý aztécký bůh Tlaloc. Stačí málo, v pravý čas obětovat holčičku, která mu byla při narození zasvěcena. Působivá románová prvotina amerického spisovatele Alexandera C. Irvina Hrsti jadeitu si díky nakladatelství Polaris našla cestu i k českému čtenáři.

Irvine Alexander C. - Hrsti jadeituMotiv pohanského boha, který se vrací do světa naší reality a převrací jej naruby, není ve fantasy nijak výjimečný. Z knih vyšlých u nás v poslední době mě napadají Powersovy Brány Anubisovy nebo Chadbournův Věk rozvratu. Téma se dá zpracovat různě – buď jako rozmáchlý katastrofický román soustřeďující se v prvním plánu na kulisy a popisující ničivý výsledek konfrontace starého světa se současnou civilizací, nebo jako komorní příběh několika lidí, jejichž osudy probouzející se starodávná bytost nějak ovlivnila.

Alexander Irvine se vydal druhou cestou. Ústřední dějovou linií je tak příběh neúspěšného novináře Archieho Prescotta, který při požáru newyorského předměstí přišel o ženu a domnívá se, že i o dceru Jane. Jenže té bylo předurčeno přežít a několik let strádat v područí šarlatána a prodavače zázračných elixírů Rileyho Steena, který již léta na Tlalokově probuzení pracuje a za pomocí mexické porodní báby holčičku hned při narození bohu zasvětil.

Do Tlalokova probuzení zbývá půl roku. Ve starém jeskynním systému, kde spí, se jako první probouzí mumie jeho služebníka – chacmoola nebo též Rudého jaguára. Steen jej převáží do newyorského muzea, aby ho mohl ovládnout. Síla chacmoola je však větší, než předpokládal…

Hlavními Tlalokovýmii protihráči jsou tak jeho nadpřirození souputníci – Starý bůh měsíce Xiuhtecuhtli, bůh ohně Ometeotl a také bůh indiánského kmene Lenni Lenapů Tamanend. Ti všichni vysílají na zem své podivné, mrtvé i živé, vyslance, aby Tlalokovu probuzení zabránili.

A uprostřed všeho toho se potácí Archie Prescott, který hledá cestu zpět ke své po osmi letech znovunalezené, požárem zohyzděné dceři a ví, že jedinou možností, jak odčinit svá rodičovská selhání, je zabránit pohanskému rituálu oběti a zachránit jí tak život. Jenomže úkol je to takřka nesplnitelný, protože i on sám už je označen Tlalokovým medailonem, jenž mu visí kolem krku a jehož se není schopen zbavit.
Románu dominuje podmanivá temná steampunková atmosféra průmyslového New Yorku. Špína, bláto, zima a strach – z otrokářů, z chudoby, ze smrti. To jsou základní Irvinovy rekvizity, které umí využívat velice působivě. Hrsti jadeitu jsou ale zároveň velice realistickým vylíčením poměrů Ameriky doby, kdy otrokářský zemědělský jih se pomalu, ale jistě začínal vymezovat proti průmyslovému severu a kdy se lidský život definitivně obrátil od přírody k civilizaci – postupné objevování jeskynního komplexu, v němž Tlaloc spí, a budování hotelů kolem něj je toho nejpřímějším důkazem. Genius loci místa mizí, zůstává jenom obchod.

Jenže Irvinův záběr je mnohem širší. Cestování na parníku po řece připomíná romány Marka Twaina, New York zase hororové povídky Edgara Allana Poea – s přiznaným motivem postavy samotného spisovatele vystupujícího jako sběratel bizarních příběhů. A tím vším neochvějně prorůstají staré indiánské mýty, které se za každou cenu snaží předem ztracený boj s civilizací zvrátit a zvítězit – příroda ukáže svou stále mimořádnou, i když už pomalu skomírající moc, když pomůže vykolejit snad nejtypičtější symbol pokroku – vlak – tím, že nechá prorůst koleje stromy.

Základním kamenem Hrstí jadeitu ale stejně zůstává jednoduchý příběh o hledání štěstí, vystupující v podobě dvou paralelně vyprávěných dějů, jejichž společné vyústění je pro konec románu klíčové. Tak jako se Archie snaží pomoct své dceři ze spárů chacmoola, tak se černošský průvodce jeskyněmi Stephen Bishop pokouší rozpoznat, zda bude příchod Tlaloca znamenat konec otroctví pro něj i pro jeho děti, a tím i jejich šťastnou budoucnost, nebo zda je to jenom jiná forma téhož.

Hrsti jadeitu se tak jako vlastně všechny výjimečné knihy dají číst několika způsoby. Buď jako hororově laděná fantasy střihnutá steampunkem, místy morbidní, místy magická, a především mimořádně napínavá, nebo jako průzračné podobenství o tom, že štěstí může nalézt pouze ten, kdo se snaží žít v souladu se svým svědomím.
Ale ať už ale čtenář zvolí jakoukoli z těchto variant, jedno je jisté: výsledek stojí za to.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

JP
Redakce Fantasy Planet

Jiří Popiolek

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. A
    ash před 21 roky

    fajn, ale
    Je to fajn knižka, ale pri čítaní som mal neustále pocit, že príbeh je ako od Powersa, niektoré situácie ako od Gaimana a štýl odkukaný od Wilsona (či ako sa volá autor Darwinie).A ťažko sa zvyká na tie šialené mená bohov.Ale v podstate som bol spokojný a kúpu neľutujem.

  2. I
    ivo před 21 roky

    Máš pravdu, Ashi. Podobnost s Powersem a Gaimanem je rozhodně větší, než náhodná. Nevyslovitelná jména bohů-no comment:-). Celkově je to ale dobré čtení.

  3. S
    sicco před 21 roky

    Kombinace Powerse a Gaimana, co na to říct? Další ze knich, které mi v loni utekly … tož snad časem.

  4. C
    Cenis před 21 roky

    silene jmena bohu je IMHO neco co jde tezko autorovi vycitat 😉

  5. R
    romison před 21 roky

    myslim, ze je to slabsi trosku nez powers a gaiman, tahle kniha me zrovna moc nenadchla, nejak jsem se do ni nezacetl

  6. A
    Aiax před 21 roky

    Tohle je od Polarisu dost odvážný počin, Irvine je pro náročného čtenáře a to je v ČR hodně, ale opravdu hodně, úzký trh. Rád bych věděl, jak se to prodává.

  7. S
    Spooky před 21 roky

    Myslím, že knih pro náročného čtenáře u nás vychází dost a určitě to nejsou propadáky (Miéville, Trochu divné kusy, Světlověk, Dick, Simmons, Ellison…). Spíš je donebevolající, že někdo vydá knihu od neznámého autora s netradičnějším námětem a neudělá tomu žádnou propagaci. Kniha se vydá, apaticky se čeká, co na to trh; ten si jí možná všimne, možná nevšimne. Pokrčení ramen.

  8. A
    Aiax před 21 roky

    Spooky – nevím, jak přesně je vydávání fantastiky výdělečné, ale asi to nebude žádná sláva. Není pak divu, že vydavatelé jen neradi obětují část už tak chudého zisku na reklamu. Nevzpomínám si, že bych kdy zaznamenal nějakou výraznější reklamu na takto málonákladovou fantastickou knížku.

  9. S
    sicco před 21 roky

    to Aiax
    Polaris vydává i Gaimana, Holdstocka takže Irvinea úrčitě ustojí

  10. W
    warlock před 21 roky

    SICCI: Čtěte JFK!
    Kombinace Žambocha a Procházky, co na to říct? A bude to už jen pořád lepší, a to ještě až se přidají další autoři… Pak už ty překladový knížky budeme používat jen jako podložky pod skříň :-)Ať žije česká a slovenská SFFH!

  11. A
    Aiax před 21 roky

    sicco – Gainman není náročný, to je holt komiksový spisovatel a jeho věci mi přijdou takové třpytivé, na efekt, bez nějaké podstatnější myšlenky (i když čte se to moc hezky, o tom žádná). S Holdstockem máš pravdu, ale už dlouho od něj nic nevyšlo a ani v edičním plánu nic není…warlock – až se u nás začnou psát knížky kalibru Nádraží Perdido, Diamantový věk nebo Hlubina na nebi, možná taky omezím nákup překladových knížek :)) Mirek Žamboch, ač výborný řemeslník, mě k tomu určitě nepřiměje.

  12. S
    sicco před 21 roky

    Aiax – no na mě byly takový Američtí bohové nároční až až

  13. PK
    Petr Kotrle před 21 roky

    To Ajax
    Několikrát odložený nový Holdstock snad konečně vyjde v UK v listopadu tohoto roku. Budeme se určitě snažit, aby překlad byl na pultech v první polovině 2007.

  14. LR
    Lukáš Růžička před 21 roky

    to sicco: „Gaiman není náročný, to je holt komiksový spisovatel“… ts ts ts:)Do komiksu dneska dela (jen namatkou) i Orson Scott Card, Di Fillipo, Richard K. Morgan, prave Alexander C. Irvine nebo Clive Barker… to jen na vysvetlenou.

  15. LR
    Lukáš Růžička před 21 roky

    To mělo být pro Aiaxe:)
    sorry:)

  16. A
    Aiax před 21 roky

    LR – sorry, nechtěl jsem urazit fanoušky komiksu, vím, že jsou i geniální komiksy. Ale za tím, že Gainman je přechválený až běda, si stojím.

  17. S
    sicco před 21 roky

    AA komix od Barkera, to bych chtěl vidět

  18. C
    Corax před 21 roky

    Mno, hrsti Jadeitu se mi válí doma už od srpna a pořád se k nim nemůžu dostat. Ale recenze mě navnadila, takže je určitě už brzy přečtu…Nemyslím si že by Gaiman byl až tak přehypovaný – prostě je dobrý. Pokud jde o hype tak tam jasně vedou Tolkien s Rowlingovou (nebo jak se to píše) a v našich luzích a hájích Sapkowski (dílo hodné mistra; 10/10 etc…)

  19. F
    Filip před 21 roky

    Gaiman je sice comixový autor, ale to neznamená, že není náročný. Američtí bohové je kniha, která se dá přečíst jako dobrodružný román, ale nabízí i dost námětů k přemýšlení. A stejné je to i s dalšími Gaimanovými díly, VČETNĚ comixových scénářů. On totiž comix už dneska neznamená jenom čtení na záchod (viz Alan Moore ap.).

  20. P
    prvoligista před 19 roky

    Antikvariát
    Dnes jsem to viděl v antikvariátu – dokonce 2x, jednou za 60 a jednou za 80 Kč. Už je to tam jenom jednou – za 80 Kč :-).