Domů›K zařazení›Sbíráš, sbírám, sbíráme
K zařazení

Sbíráš, sbírám, sbíráme

Sbírat se dá kdeco. Angličáci, pivní tácky, kýčovité kasičky, blicí pytlíky, vojenské nože, krabičky od sirek, LEGO, figurky z čokoládových vajíček, keramické kočičky, PIKO vláčky, známky… Sběratelství je krásná posedlost, která slučuje lidi stejně postižené, věnující se tomu na plný úvazek… A že vy jenom čtete? A nic nesbíráte? Vážně?

Sbíráš, sbírám, sbíráme
Sbíráš, sbírám, sbíráme
Sberatel

Sběratelství se táhne od úsvitu lidstva. Kdo nasbíral kolekci tygřích drápů, byl borec. Komu se kolem krku houpaly lidské uši, byl automaticky drsňák. A láska k umění mnoha králů a královen nesčetněkrát zachránila umělecká díla, na která bychom se bez jejich „úchylky“ nemohli dnes už podívat.

U mne osobně se sběratelství projevilo v útlém věku, samozřejmě klasicky u céček. Fosforové céčko? Nebo dokonce fosforový paragraf? To byl Grál mezi céčky! Takový kousek jste směnili minimálně za deset normálních. A ve škole se hrála čára… Pak přišly hokejové kartičky. Ano, byla jsem jedna z těch neortodoxních holčiček, které nenadchla nová Barbie, ale paklík kartiček Pinnacle, nejlépe s nějakou brankářskou hvězdou uvnitř. Nebo českým hráčem, Jágr a Hašek, Hejduk nebo Eliáš… Následovaly pogy. Originální, neoriginální, s třískadly, všechno jedno. O pár let později přišli do módy Pokémoni, tato sběratelská vlna však nezasáhla mne, ale mého synovce. Vtipné je, že druhá vlna pokémoní mánie přesně trefila moji neteř… Nakonec jsem uvízla u sbírání papírových modelů. Trošku ironicky říkám, že sbírám cenné papíry a představuji si, že v budoucnu bych střelila archivní kousky za nehorázné sumy. A když ne, vystelu si jimi rakev.

A jak je na tom v českých luzích a hájích český sběratel mířící za fantaskní tématikou? Dá se říci, že hodně dobře. Ať už budeme mluvit o figurkách, replikách zbraní, modelech lodí, špercích nebo tematických gameskách, obchodů je na toto téma dost a výběr obrovský. Stejných rozměrů jsou většinou bohužel i ceny, ale jak se říká, když to milujete, není co řešit. I když těžko říct, jak by se na vás příbuzní koukali, kdybyste si k životnímu jubileu místo hodinek nebo prstýnku poručili repliku Narsilu nebo Geraltův amulet. Pokud je však máte vycvičené a oni vědí, co se vám líbí, je to velké vítězství.

Nově se dočkali svých sběratelských kartiček i přední čeští výtvarníci. Podařilo se mi koupit dva balíčky v květnu na Světě knihy a jako bonus jsem dostala ještě dva balíčky od zahraničních výtvarníků, Luise Roya a Borise Valeja. Po rozbalení všech balíčků se ukázal jeden fakt, který jsem kdysi vnímala i u hokejových kartiček naší a zahraniční výroby. Cizozemské kartičky jsou lesklé z obou stran, české kartičky mají lesklou jen stranu s obrázkem a ta s textem je matná. Co mi ale u zahraničních kartiček vadí, jsou různá blýskavá pozadí nebo kontury v obrázku, dle mého soukromého názoru je to zbytečné. Nicméně Galerii Nemesis třikrát hurá za takové pěkné kartičky!

Nevím jak vy, ale já ve své knihovničce ráda vidím, když jsou knížky od jednoho autora ve stejném grafickém provedení a hřbety jednotlivých románů spolu krásně ladí. Začala jsem s tím u detektivek Dicka Francise, pokračovala přes Zeměplochu až k New Weird a laseráckou edici mistrovských děl. Díky vydavatelům za to, že hned na první pohled na pult dokáže člověk zařadit kam která knížka patří, za to, že hodně myslí i na milovníky paperbacků či hardbacků, a i za to, že se snaží rozjeté knižní série i při mnohaleté pauze mezi vydáními jednotlivých dílů uchovat ve stejné podobě, aby „pasovaly“ do knihovniček anebo dokonce nabízí alternativní obálky! Tudíž se nám k zážitku čtenářskému přidává i zážitek sběratelský.

Je jasné, že málokterá sbírka přežije svého sběratele, ale když už, stává se povětšinou i střípkem obrazu života z dob minulých. Asi těžko naše figurky, autíčka nebo knížky vstoupí do historie, ale máme právo si hýčkat naše mánie a zahánět tak nudný stereotyp. Sbírejme tedy vesele dál, i když nás naše okolí nemusí chápat.

A co sbíráte vy?

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz

Přečtěte si i další redakční úvodníky, které od 25. 12. 2011 vydáváme každou neděli.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

VB
Redakce Fantasy Planet

Vendula Brunhoferová

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Diskuse · 7

Přidat komentář »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. W
    wiwi před 14 roky

    Aktuálně nesbírám nic (vlastně ano – zážitky :-)), ale jako děcko jsem sbírala taky céčka (u naší generace nešlo jinak, ve školní družině jsme hráli čáru o desetníky furt), pogy, i ti Pokémoni mě chytli (ale u jako kapku přerostlou – v 11 jsem začala sbírat samolepky z balíčků za 18 Kč, kde byly tři plus dvě hnusné žvýkačky, to si pamatuju doteď :-), všechny jsem nenasbírala, ale na Pikachu jsem měla štěstí :D)… Poslední sběratelskou vášní byly podpisy (měla jsem slušně zaplněný notýsek i s popisky, kde a kdy to bylo) a jízdenky z pravidelných cest Olomouc-Brno a zpět, pak jsem to s gustem vyhodila. 🙂

  2. S
    Schramm před 14 roky

    Nejlepší na sběratelství byl asi začátek 90. let. Doplnil bych tak mezi ta céčka a hokejové kartičky třeba samolepky z těch sušenek koukou rokou (nebo jak se to psalo), nálepky ze žvýkaček (ninja želvy, Terminátor, Nightrider, Star Trek, to byly hity :)). Na střední na místo toho přišly pivní tácky, ale ani ty nepřežily. Co ale vydrželo dodnes, je sběratelství knih. Začalo to comiksy s Conanem, želvákama, Spider-manem a dalšíma, které už dnes bohužel nemám, následně pak navázala žánrová knižní produkce. Škoda, že nebylo tehdy tolik prostředků jako dnes. Pár věcí mi v knihovně pořád bolestně chybí, za všechny třeba Aréna z řady Magic the Gathering. Znamená to ovšem prolízání antikvariátů a to je taky kouzelná zábava.

  3. J
    Julie před 14 roky

    Už roky toužím po tom se stát sběratelem figurek. obzvláště těch od Hot Toys . Jenže jen když vezmu opravdu minimální výběr toho, co by tvořilo základ, tak jsem cenově někde u ojetého auta střední třídy. To je vážně dosažitelné jen pro vyvolené.

  4. P
    Passa před 14 roky

    Pcha. Trochu vám to zcivilizuju. Naposledy jsem sbírala magnetické obrázky na lednici – byly v německých jogurtech Fruchtzwerg – série Dinosauři, Třetihorní zvířata, Ohrožená zvířata, a protože bylo Euro, tak taky evropské země. Máme toho plnou lednici a obou mých dcer jsou to oblíbené kousky:-D

    Jinak jsem ovšem v pubertě sbírala články, tiskové zprávy a cokoliv, co vyšlo v denním tisku o kosmonautice. Vystřihovala jsem to a lepila do sešitu. Karel Pacner byl můj polobůh.

  5. W
    wiwi před 14 roky

    Jo, ještě samozřejmě klasika – Království zvířat. 🙂

  6. V
    Volf před 14 roky

    No hlavně knížky a komiksy, dále jsem sbíral sběratelské figurky 🙂 ale prostory mi dochází a už se mi tam skoro žádný nevejdou, takže Nymphadora Tonksonová a Batman budou poslední figurky….když jsem byl mladší tak jsem sbíral hlavně pokémony a poky, potom samozřejmě hokejové karty a samolepky koňů, fotbalistů atd….
    A jediné co mi zůstalo, sbírka časopisu Pevnost 🙂 už těch všech čísel za 10 let.