Domů›K zařazení›O knihách půjčovaných
K zařazení

O knihách půjčovaných

Knihy jsou u většiny z nás nejen ozdobou poliček a nenahraditelnou duševní potravou, ale i čilým oběživem. Většinou se to stane mezi řečí - bavíte se o nějaké knize a onen dotyčný se zmíní, že by ho tento titul asi zajímal, načež následuje logické: „Tak já ti to půjčím.“ A jste v tom až po uši.

O knihách půjčovaných
O knihách půjčovaných

Pokud se jedná o literární díla, která mne opravdu hodně zajímají nebo dám na recenze kolegů v časopisech a e-zinech, knihu si koupím. Samozřejmě, že v časech, kdy jsem neměla na utrácení, půjčovala jsem si knihy z knihovny, kde mne zarazil jeden fakt. To, že byly upatlané, dokonce do nich nějací koumáci vpisovali, voněly po cigaretovém kouři, po kávě… asi jsem v tomhle nevyléčitelně naivní, ale když něco není mé, tedy je to půjčené, chovám se k tomu obezřetněji, než ke svému. Evidentně se najdou tací, pro které toto nepsané pravidlo neplatí. Estetický odpor však vždy překonal zájem o obsah, ne formu. Neříkám, že se to nestává i doma, třeba první vydání Hyperionu mi namoklo a bylo poznamenáno nesmazatelnými stopami, tuhle mi můj nepozorný tatík zlil knížku coca colou, protože, co naplat, nejvíc knih půjčuji právě jemu. A úplně z duše nenávidím zalomené hřbety u paperbacků, kdy častokrát kniha doslova prohne záda a vyšpulí stránky jak těhotná ženská břicho. A hlavně se pořád otevírá na tom samém místě!

Pokud půjčíte knihu kamarádovi, a ten ji skutečně po přečtení vrátí, je to skvělé. Nicméně pokud se stane to, že kamarád knihu přečte, pak ji půjčí někomu jinému (bez vašeho vědomí), nadšení se vytrácí, a pokud se stane, že se k vám kniha tak rok, rok a půl až dva roky nevrátí… osobně bych ji považovala za definitivně nezvěstnou. A to nepočítám riziko lehké senility, provázené myšlenkou: „A komu já to sakra půjčila?“ Přiznám zčásti svou chybu, knihy si zásadně nesignuji, ostatně, bavíme-li se o beletrii či komiksech, nevpisuji do nich vůbec, přijde mi to jako dehonestace svazku. A pokud to bylo dílo, o které opravdu nesnesu ochudit svou knihovničku, koupím si ho znova a onomu „kamarádovi“ tento prohřešek neopomenu při nejbližším setkání lehce otřísknout o hlavu. Jenže když se například kamarádka s manželem odstěhuje z Prahy do Ústí a frekvence návštěv se tímto dostane na bod mrazu, absence oněch knih je jen skromným výkupným oproti absenci setkání s kamarádkou.

Maminka mi vyprávěla, jak půjčila knihu, pak potkala onu osobu, která měla dokonce její knihu v síťovce, a dočkala se naprosto bezostyšného lhaní a zapírání. Tedy důkaz, že knihy zbloudilé a nenavrácené jsou problémem každé čtoucí generace. Na druhou stranu pak ale nadchne přístup kamarádky z Plzně, která pravidelně jezdí do Prahy, a když půjčené Malé bohy rozseká její papoušek, naprosto automaticky mi koupí nový výtisk. Nebo druhé, které půjčí člověk Hru o trůny a ona se omlouvá, že ji dodala v takovém stavu… což zahrnuje mírně jetou vazbu, čemuž se ani při trojitém zaříkávání při čtení těchto monstr svazků nevyhne nikdo, včetně majitele. A že jsem i já zapomněla vrátit knihy lidem, které odvál čas na jiná místa? Ano, samozřejmě. Nejsem bez viny.

Jsou to však pořád přijatelná rizika, nejsme přeci Harpagoni a nebudeme všem říkat: „Nepůjčím, kup si sám!“ Však i tohle knižní směnárenství pomáhá třídit kamarády, utužovat mezilidské vztahy, upevňovat důvěru, a když se pak bavíte o knize, kterou ten druhý i díky vám konečně už nezná jen z doslechu, je to báječný pocit.

Přečtěte si i další redakční úvodníky, které vydáváme každou neděli.

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz

Další články redaktorky

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

VB
Redakce Fantasy Planet

Vendula Brunhoferová

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Diskuse · 20

Přidat komentář »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. N
    Nick512 před 14 roky

    Nu a z výše uvedených důvodů je v mé knihovně umístěn na viditelném místě nápis„Knihy nepůjčuji, zejména ne TOBĚ”.

  2. R
    Renča před 14 roky

    Knihy půjčuji jen pár lidem, ale raději si to zapisuji, protože návratnost je většinou až za pár měsíců. Problém je, že když jsem začala půjčovat knihy kolegovi v práci – nadšeně, protože do té doby v mém okolí nikdo fantastiku nečetl – čekala jsem při navrácení knih nějakou zpětnou vazbu (kvůli tomu to půjčuju, abych si o knize mohla potom s někým popovídat), ale dočkám se většinou jen něčeho typu „jo, fajn“, případně dotazu „Bude i další díl?“ Nedokážu pochopit, že někdo nemá potřebu se o knihách bavit, neshání si o nich informace, nesleduje weby oblíbených autorů, natož aby četl recenze a články někde na internetu.

  3. S
    Schramm před 14 roky

    Přiznám se, že ač s vyzněním souhlasím, knihy půjčuji a i sám si je půjčuji, přece jen už po několika nepříliš blahých zkušenostech (např. Brokilon a Ďuro Červenák vydělali na tom, když jsem si Bivoje a Sekera a rouno raději koupil znovu než abych se díval na zlomený hřbet :)) už si vybírám komu knihy půjčuji (u pár lidí raději dokonce knihu dotyčnému koupím jako dárek, než abych ji půjčil) i jaké knihy půjčuji. Paperbacky, které jsou náchylnější, už půjčuji jen výjimečně.

  4. R
    riot182cz před 14 roky

    Knihy půjčuji jen lidem, který 100% věřím, a tudíž mě nikdy nic podobného nepotkalo. Ohlý roh, zničený hřbet, nedejbože flek od kávy by mě asi zabil…

  5. K
    Kulagin před 14 roky

    Půjčit cokoliv komukoliv je v této zemi buď příznakem nedostatku soudnosti nebo bezbřehého optimismu.

  6. VB
    Vendula B. před 14 roky

    to Kulagin
    Opravdu? Tedy je nejlepší cestou pěstovat lakomství a sobeckost? Důvěřuj, ale prověřuj je samozřejmě také na místě.

  7. A
    Alexi před 14 roky

    Řekl bych, že tohle je trochu out of date článek. V dnešní době už se knihy nepůjčují. Ony se mailují.

  8. K
    Kulagin před 14 roky

    to Vendula B.
    Nejlepší cestou je pěstovat opatrnost a šetrnost.

  9. K
    Kulagin před 14 roky

    to Alexi
    :-)))

  10. VB
    Vendula B. před 14 roky

    to Kulagin
    Takhle to zní a je velmi moudré. 🙂

  11. VB
    Vendula B. před 14 roky

    to Alexi
    Chválabohu mám kolem sebe knihomolské trilobity (nikoliv však staré věkem), co si nezapomenutelné knihy stále kupují/půjčují fyzicky. Ale uznávám, že u těch méně kvalitních je postup „přečtu, smáznu, zapomenu“ naprosto vynikající.

  12. S
    Schramm před 14 roky

    Inu, půjčování je svého druhu adrenalinový sport, o tom žádná. Nemluvě o tom, že je to vlastně okrádání autorů a nakladatelů 😉 🙂

  13. VB
    Vendula B. před 14 roky

    to Schramm
    Nebo verbování nových kupujících, když si pak budou shánět svoje díly (třeba Zeměplocha)

  14. W
    wiwi před 14 roky

    to Schramm
    No, to knihovny taky. 😀

  15. M
    Maedros před 14 roky

    Pěkně pořádek
    Nemám přátelelé ani blízké kterým bych něco půjčoval. Takže moje domácí knihovna je pěkně plná a nic v ní nechybí.

  16. K
    Kryat před 14 roky

    Tak já zatím neměl potřebu knihu nikomu půjčit. A kdyby někdo chtěl, asi bych pořádně váhal.Nechci aby se stalo to, jako když jsem půjčil kamarádovi originál CD a on ho za 100kč prodal!!!

  17. VB
    Vendula B. před 14 roky

    to Kryat
    Uff, tak to je nepříjemné. 🙁 Ale i toto holt rozklíčuje, jací lidé jsou. 🙁

  18. KI
    K I před 14 roky

    Ech kolik já toho půjčila….a vždycky si říkám – to je přece naprosto důvěryhodný člověk, to ani nemá smysl si psát (furt stejně blbá!). Přičemž všechny knihy mám podepsané plným jménem prupiskou na první straně knihy mezi jménem autora a názvem (je mi fuk jestli to znehodnocuje knihu – nehodlám ji prodávat a kdyby potomci chtěli, tak ať za takový zločin nic nedostanou!)….a stále se mi nevrací 🙁 Jako by nikomu nevadilo, že má knihy, ve kterých každý okamžitě vidí čí jsou….a nebo se mi vrátí dezolátní sečka, jakoby to někdo marinoval v kaluži a pak hodil do šrotovače 🙁 zaklínačskou ságu (+ knihy povídek různých vydání) „mám“ 5x a ani jednou doma 🙁 Kde jsou má první vydání? A ty nové vladorišo přebaly teda kupovat nebudu :p
    Ano máma říká, že kdyby se mi všechny půjčené knihy vrátily, tak už je fakt není kde dát, páč jich mám několik tisíc po celém bytě (ano nesnáším čtečky – uhodli jste). Přesto však vybízím všechny – podívejte se do knih co máte doma, jestli náhodou nejsou moje. A já za to někomu vrátím knihu od Wurstové – Pán bílé bouře, kterou netuším odkud a kdy jsem donesla 🙂 Jinak jsem vždy vše vrátila (kromě několika knih ze školní knihovny, které zkrátka v té době nebylo kde a jak sehnat a bylo snazší zaplatit ztrátu).

  19. V
    VK před 14 roky

    Ex libris
    „bavíme-li se o beletrii či komiksech, nevpisuji do nich vůbec, přijde mi to jako dehonestace svazku“
    Proto existují exlibris, které svazek rozhodně nedehonestují.