Domů›K zařazení›Antologie Wilth Ahwa
K zařazení

Antologie Wilth Ahwa

Wilth Ahwa je výpravná kniha o řece Vltavě. Šestice autorů (archeolog, genetik, student dějin umění, novinář, knihovník a snílek) spojila síly, aby vzdala svými příběhy poctu Paní Divoké řeky. Břehy Vltavy pamatují mnoho lidských pokolení. Vystřídal se na nich bezpočet generací našich předků. Právě o nich – o jejich hrdinství a víře v tajemné říční síly – vypráví tato kniha.

Několik autorů spojilo síly, aby svými příběhy vzdali poctu řece Vltavě. Řeka je srdcem země. Má vrtkavou povahu. Někdy bývá mírná a přátelská, jindy je divoká a nespoutaná. Na jejích březích se vystřídalo bezpočet lidských generací… Wilth Ahwa – Divoká řeka, spojuje naše příběhy. Je stále s námi, ať už okolní krajinu obývají pravěcí Knovízané, Kelti, Germáni nebo Slované. Záměrem této knihy je zachytit mystiku řeky od pravěku po středověk. Jak řeku uctívaly pohanské kmeny a jak ji vnímali lidé v dobách prvních křesťanů? Vydejte se s námi na výpravu proti proudu času, na dobrodružnou cestu za řekou…

provedení: hardback
vydá nakl. Zoner Press
288 stran / 289 Kč

Do knihy přispěli: Lucie Kučerová, Zbyněk Kučera Holub, Zdeněk Beneš, Milan Brabec, Jan Č. Galeta, Míla Linc, erudované předmluvy se pak zhostil Ondřej Chvojka.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

AA
Redakce Fantasy Planet

Autoři antologie

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Diskuse · 11

Přidat komentář »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. ĎČ
    Ďuro Č. před 16 roky

    Veľmi pekná upútavka!

  2. D
    Daren před 16 roky

    Ale to pak nemají v antologii co dělat Kelti a ti před nimi. Wilth Ahwa je germánský název. Kelti řeku nazývali Fuldahou. Proč teda kniha vychází s germánským názvem? Nějak mi to nesedí.Zavání to fušeřinou.

  3. N
    narmoria před 16 roky

    Wilth Ahwa je první spolehlivě doložený název řeky, ze kterého odvozujeme i současné jméno Vltava. Název Fuldaha, pokud vím, je ze spisů pocházejících až z 9. století. Kelti žijící na našem území písmo nepoužívali, předchozí kultury ho ani neznaly. Jakékoliv znalosti o jazyku Keltů a předchozích lidí máme pouze z rekonstrukcí – to už je ale téma na odbornou knihu.Zapátráš-li v přiložené ukázce a případně v knize, zjistíš, že v každé povídce je pro řeku Vltavu použito jiné jméno, proměňuje se v čase i podle místa.Wilth Ahwa není kniha pro puntíčkářské vědecké bádání, ale pro ty, kdo se chtějí na chvíli zasnít a přenést se do jiných dob.

  4. C
    Charles před 16 roky

    Já bych do toho vstoupil a upřesnil to. Fuldské anály (to je v Německu) jmenují Vltavu jako Fuldahu. Tudíž je čistý nesmysl, aby se germánsky jmenovala Wilth Ahwa. Takoví debilové zase germáni nebyli, aby sami zkomolili jméno řeky. To jen na okraj. Ani to etymologicky není možné. Jak Daren píše: fušeřina. Začínají se v ČR nějak rozmáhat knihy na téma historie a fantasy a autoři si nedávají pozor na podklady, které si každý může najít. Nejvíc mě ale mohou rozesmát knihy, kde autoři neznají terén a hrdinové by museli i s koněm létat v 1. tisíciletí v tryskáči, který zvládne i vzlet a přistání v údolí řeky, aby se tak rychle přemístili na našem území. Jedna taková kniha se mi dostala do ruky minulý rok a dost mě rozesmála.

  5. N
    narmoria před 16 roky

    Ano, Fuldské letopisy byly napsány v Německu ve Východofranské říši v 9.století (což je ranný středověk), převážně kněžími v klášteře. Dá se jen těžko předpokládat, že někdo z nich někdy stanul o 350 km dál na břehu řeky, které dnes říkáme Vltava. Stejně tak by měli etymologové jistě spoustu připomínek k porovnávání germánských slov ve středověku a ve starověku, kdy na území Čech germánské kmeny žily. Pro hlubší prostudování doporučuji protogermánský slovník.K Wilth Ahwě se tedy prosím přeneste od Fuldských spisů o několik set kilometrů na východ a o několik set let do minulosti.

  6. R
    Roggy před 16 roky

    Jéžiš…

  7. R
    Regis před 16 roky

    charles, daren: jak řeku pojmenovali keltové víme houbes 😉 předkřesťanští keltové (skoro) žádné písemné památky nezanechali a neznáme žádného jiného autora z doby, kdy zde měli žít keltové, který by jméno řeky zaznamenal (narozdíl např. od jmen pohoří jako třeba sudety).výklad jména z germánského *wilt(h)-ahwa se zdá nejpravděpodobnější, neb nic lepšího po ruce nemáme. hlásková změna *wiltahwa fuldah je z hlediska diachronních změn hlásek obhajitelná beze zbytku :)o knize samé si můžeme myslet, co chceme (a krom autorů povídek a editorů ji nikdo z nás nemohl číst), ale než se začne vrtat v etymologiích a hláskové diachronii, je lepší si to předem nastudovat.ve fší úctou 😉

  8. N
    Norek před 16 roky

    Wilth Ahwa zní rozhodně líp než Fuldaha, nehledě na historcko etymologické hrátky, takže autory plně chápu. Imho palec nahoru pro Zoner fantazii začíná se pěkně rozjíždět

  9. D
    DreamChaser před 16 roky

    Norek
    Ale palec dolů za ty čachry s formátem, Lvi lucemburští a Wilth Ahwa jsou větší než ty předchozí knihy a dělá to v knihovničce schod…

  10. PK
    Pavel Kristián před 16 roky

    Re: Norek
    Myslím, že je lépe změnit formát co nejdříve, když se ukáže potřeba ho změnit. Věřím, že uznáte, že to byla dobrá změna a že větší formát knih je lepší. Další změna už nebude. U asterionské řady zůstane ale vše zachováno podle původních knih.

  11. A
    Asterix před 16 roky

    Jen několik poznámek…
    – … uvádí se obvykle (opravdu) starogermánské slovo Wilth-ahwa, divoká voda…
    – v 9. století je zmiňována jako Fuldaha, později Wultha… (to opravdu souvisí s hláskovými změnami)
    Nejstarší zápis hydronyma je k roku 872 ve Fuldských análech u zprávy o porážce pěti knížat in Boemanos u řeky Fuldaha. Další zapsaná podoba Wultha (Wulth-a, tedy bez -aha) je až k roku 1113 a následuje Wlitaua (*Wlit-javá → Vlitava/Wlitaua) v Kosmově kronice (před 1125; Kosmas jméno„poslovanštil“?)
    – k tomu dnes např.: Loucká, Pavla: Zahrada ochočených slov. Jazyková zákampí. Dokořán, Praha 2007; dostupné z http://www.dokoran.cz/index.php?Zahrada_ochocenych_slov&p=book.php&id=285 (ovšem autorka je spíše novinářkou; ne vždy je ovšem možné /odborně/ její názory podpořit… psala jazykové koutky pro časopis Vesmír)
    – odkazy odborníků se však (ve výše zmíněném smyslu) uvádějí již dávno (srov. např. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3983 /Šmilauer, V. O jménech našich řek)
    – objevují se ale i odkazy na slovanský původ jm,éna (např. http://www.bylotojinak.cz/nove-poznatky?start=4); podobné názory bývají ale někdy označovány za „Historii ve stylu pana Dänikena“… (srov. http://www.bylotojinak.cz/diskuze/postlist/1/1/true; téměř „romantické“ názory najdeme u Jana Cimera, „moravisty“ Petra Šimíka aj…)