Přitom doopravdy nebylo co očekávat. Režisér Liman dvanáct let (od Agenta bez minulosti) nenatočil nic světoborného, scénáristé, sourozenci Butterworthovi jsou prakticky nováčky a třetí psavec do počtu Christopher McQuarrie má hodně nevyvážené výkony (vedle skvělých Obvyklých podezřelých či Valkýry slaboty typu Cizinec nebo poslední samostatný Wolverine). Knižní předloha Hirošiho Sakurazaky All you need is kill je u nás neznámá, pokud neholdujete čtení v japonštině nebo angličtině, navíc prošla klasickou hollywoodskou úpravou. A příběh smrděl zaběhlými klišé.
Podplukovník Bill Cage (v knize se hlavní hrdina jmenuje Keiji Kiriya, ovšem američané jeho jméno také vyslovují jako Cage) se nešťastnou náhodou ocitne přímo na frontě den před důležitou bitvou s Mimiky – emzáky, kteří napadli naši drahou planetu. Coby srábek a zelenáč nemá příliš šance na přežití, jen šťastnou náhodou se mu podaří vzít s sebou do pekla i Mimika, který je poněkud jiný než ostatní. Avšak tím, že přišel do kontaktu s jeho krví, získává schopnost restartovat den.
Každý den se tak probouzí na stejném místě, bojuje, umírá. A znovu. A znovu. A znovu.
Pravda je, že motiv takovéhoto restartu v dnešní době nepatří mezi nejoriginálnější, jistě by se vám mohly vybavit tituly jako Na hromnice o den více či nedávno bodující sci-fi Zdrojový kód. Stejně tak válka s agresivní mimozemskou rasou – Hvězdná pěchota, Světová invaze a mnohé další. Z jejich kombinace se však paradoxně podařilo vytěžit víc, než bychom mohli doufat.
Ze všeho nejvíce pak koncept Na hraně zítřka připomíná v podstatě videohru, na což Doug Liman několikrát upozorní vyloženě videoherními úhly pohledu. Hlavní hrdina je v podstatě hráč, který hraje nějakou hru poprvé a neumí ji, ale s každým Game over a novým pokusem se postupně zlepšuje, až dosáhne statutu geroje.
Liman navíc skvěle zvládá rytmizaci – jak jednotlivých scén, tak filmu jako celku. Zvraty přicházejí, kdy mají, snímek pozvedává i skvěle vyvážený mix mezi akcí, napětím a vtipem. A především akce rozhodně stojí za to. Liman se svým zobrazením vylodění v Normandii (ostatně, celý film je tak trochu odkazem na Druhou světovou válku, vojenské síly USA osvobozují Evropu od nadvlády mimiků ze západu, zatímco Rusové a Číňani z východu) inspiroval válečnými filmy a co do velkoleposti se může směle rovnat i se Spielbergovým Dnem D ve filmu Zachraňte vojína Ryana.
To celé ještě podporuje velice chytrá hra s divákem, který je častokrát ve smyslu orientace postaven na roveň postavám kolem Cage – díky filmové zkratce neví, pokolikáté v dané situaci Cage vlastně je, díky čemuž je udržován v neustálém napětí.
Snad jen emoce ve snímku nešlapou tak, jak by tvůrci rádi, katarzi navíc trochu zabíjí poslední desetiminutovka, která mohla být patřičně údernější a naopak ji nikterak nepodporuje nevýrazná hudba Christophe Becka. Ovšem postavy k výraznějšímu vcítění se Na hraně zítřka má. Cruise je skvělým Cagem v obou rovinách, tedy sraba i válečníka. Dá se říct, že Tom Cruise je poslední velkou hereckou hvězdou, ve smyslu: utáhne sám film a navíc i diváky na něj, takže se nikdy nejedná o finanční propadák. Kdo jiný to může říct? Navíc se scientolog Tom asi naladil na dobrý hlas, protože v Hollywoodu patří mezi herce s nejjistějším výběrem.
Coby Rita „Full Metal Bitch“ Vrataski je Emily Blunt nejen patřičně drsná (však se svým pětatřicetikilovým exoskeletem nějaký pátek trénovala), ale rovněž i zamilování hodná. Neke, její jóga se zařadí mezi nejvíc sexy scény poslední doby. Paradoxně je Rita, ač vedlejší postava, dokonce prokreslenějším charakterem než Bill, přinejmenším svým pozadím. A interakce či chemie mezi nimi fungují na výbornou.
Odhlédne-li se od několika drobných zaškobrtnutí, je Na hraně zítřka nejen prozatím největším překvapením letošní letní sezóny, ale dost možná i její nejlepší popcornovkou.
| 80 % |
|




Absolutní souhlas a prozatím paráda roku. Byl jsem na předpremiéře a netrpělivě čekám celý týden, abych mohl jít znovu. Edge of tomorrow nedělá z diváka idiota, má boží akci a (na válečnou sci-fi) velkou spoustu humoru. A podle mne fungují i emoce (pomněte na „tři cukry“). Moc podobných překvápek nás letos asi nečeká. Tak alou do kina, ať to vydělá.
Sakra, na to podepisování si nemůžu zvyknout, ten anonym nade mnou jsem já.
svist10
Právě že na mě tři cukry nezapůsobily tolik, jako kávová scéna z knihy, na kterou podle mě narážely. Třeba Zdrojový kód, v lecčem podobný, byl emocionálně větší pecka. Ale zase, pravda, ztrácel v akci, kterou má Na hraně zítřka výbornou.
Bolest Zdrojového kódu byla v námětu, který prostě nedával smysl, ale ani emocionálně na mě nefungoval.
byl jsem nadšen
k filmu jsem přistupoval s tak maximální mírou nulových pocitů, abych si ušetřil toliko časté zklamání. Všk vezmetě – vysokorozpočtová sci-fi stříleka, kde v příběhu hraje velkou roli vracení časem. To zavánělo průserem na sto honů! Doufal jsem, že když to bude tak dobré, jako Oblivion, budu maximálně spokojený.
V kině jsem pak seděl jako zařezaný a koukal jako vejr, Byl to nádherný film, příležitostné vtipy byly přirozené, člověk se zasmál, pobavil, odpočinul od celkově hutné atmosféry, kterou film buduje, nic nebylo křečovité, ale naopak všechno pohodově běželo. Divák navnaděný trailer začínal zjišťovat, že to málo, co bylo v traileru nebyla celá zápletka, ale jen drobty, které a teď prosím fanfáry – DÁVALY SMYSL!!! Neměl jsem problém uvěřit každé části filmu, i to vracení času bylo rozumně zpracované a dokonce vysvětlené.
Byl jsem opravdu moc spokojený. Byl to takový balzám na duši, kterou strašlivým způsobem znásilnil Amazing Spiderman 2, na kterého jsem bohužel šel.
To já také
Tenhle film vážně nejde nechválit a plně souhlasím s recenzentem. Postava Emily Blunt byla prokreslená a vybroušená do třpytivého lesku a Tom, byť ho kvůli tomu jeho pseudonáboženskému blbnutí nemusím se také blýskl.
Tohle bylo poprvé, co jsem odcházel z kina s přiblblým úsměvem na tváři. Ten film mě prostě lidsky potěšil (sakra, to zní vážně blbě) a už se moc těším, až půjdu znovu.
Přidám se….
k chvále …. dobře strávený večer a vynaložené peníze, za mě max spokojenost. I recenze sedí, včetně hodnocení TC jako herce.
A že to měl u mě docela rozlitý, protože toho Jacka mu jen tak neodpustím!!!