Domů›K zařazení›Elysium
K zařazení

Elysium

Nový film Neilla Blomkampa budí vášně. Což je v podstatě dobře, nikdo nechce točit filmy, které budou lidem lhostejné. Ale každý by asi chtěl, aby ty vášně byly veskrze pozitivní. No, život je plný zklamání. A taky je nefér. Elysium totiž většinou kritizují pravičáci, že je levicový, a levičáci frflají, že není radikální a vykořisťovatelé nejdou ke zdi. No, já jsem monarchista, takže bych je postřílel všechny a prostě se bavil parádní špinavou jízdou, jaká tady dlouho nebyla.

Elysium
Elysium
Elysiumposter

Max je bývalý zloděj aut, co se snaží sekat dobrotu. Má práci, což není v nevlídném světě budoucnosti nic samozřejmého, a chce si ji udržet. Tak moc, že udělá jedno špatné rozhodnutí a schytá smrtelnou dávku ozáření. Protože je pracant, dostane prášky a poděkování, aby si mohl těch pět dní, co mu zbývá, jakž takž užít. Jenže Max chce víc – včetně pomsty.

Rozhodne se dostat se na Elysium – orbitální stanici obývanou největšími pracháči a oligarchy, kde se rakovina léčí do pěti vteřin. Spojí se s geniálním hackerem Spiderem a jeho partou a… pak se všechno posere, na scénu se dostane psychopat Kruger a pohádka o hrochovi a surikatě. Pominu-li to poslední, samé dobré zprávy, protože Blomkamp rád maso, má na něj pořádnou mísu za pár desítek mega a evidentně je jedním z mála lidí, kteří by mohli zfilmovat Loba.

Na adresu Elysia jsem slyšel poměrně dost výtek, které se točí především kolem údajně slabého scénáře a tvrzení, že se jedná o politickou agitku. Bohatí jsou špááátnííí, áááno? Chudáci jsou hóóóódnííí, áááno? Revoluce je fáááájn, áááno? Takovéhle ty kecy. Elysium je podle těchto ohlasů retardované dílo skvělého režiséra, který ale napsal tak prostoduchý příběh, až pohřbil vše dobré, co ve filmu je (třeba v prostoru se rozprskávající těla, výbuch granátu v ksichtu, sestřelení raketoplánů plných dětí a žen atd.).

Jenže je to opravdu tak jednoduché? Chytřejší lidé než já poukázali na to, že levicová, ve smyslu komunistická, ideologie filmu by měla směřovat k radikální změně společenského pořádku (především v duchu lety ověřeného stylu „buržoi ke zdi“) a hrdina by měl reprezentovat nějaké ty kolektivní zájmy, být uvědomělý a revoltovat na minimálně sto třicet procent.

Jenže Max je ryzí hollywoodský individualista, který chce prostě přežít. A taky smočit v dávné kamarádce z dětství. Jen kvůli ní nakonec udělá něco, co není ryze oportunistické. A víte co? Na rozdíl od spousty jiných si myslím, že milostná rovina, která je údajně slabým přívěskem té politické, je ve skutečnosti tím hlavním. A že prostě funguje a je zdaleka je parádně motivovaná. Pokud si to nemyslíte, asi jste nikdy nečetli To a neměli v dětství kamarády a kamarádky – a ne, strýčkové v autě v zadní uličce se nepočítají. Jako ano, při příběhu o surikatě a hrochovi jsem se smál a zařekl se, že ani letos nepošlu nic dětem v Africe, ale v závěru jsem byl dojat a nebýt utahaný po dni v práci, asi bych i slzičku uronil.

Aby bylo jasno – milostný příběh je dvojího typu. Jeden se završí konzumací vztahu aneb spojením genitálů, když máte smůlu, tak i děckem. To mají rádi hlavně puberťáci, kteří genitály ještě nespojili. V tomto ohledu Max a Freya opravdu netáhnou. Ale pak je tu ještě druhá linie milostných příběhů, která staví na staré dobré platonské lásce. To máme rádi my, co jsme už genitály synchronizovali, čímž jsme potopili vše hezké, co na vztazích je. A tady Elysium funguje na jedničku. Blomkamp nevypráví o levicové ideologii, ideologická je u něj v podstatě jen láska.

A všechna ta zdánlivě primitivní juxtapozice chudí vs. bohatí, nebeské Elysium vs. pekelná Země, chladná a v na míru šitém obleku vystupující smetánka vs. zpocení a špinaví vykořisťovaní je prostě jen jednoduchá, ale účinná cesta, jak donutit postavy k akci a dovést je k nějaké osobní katarzi. Tady opravdu nejde o nějaké debilní obyvatelstvo slumů nebo dekadentní nebešťany. Tady jde prostě o kluka, který měl rád holku, něco jí slíbil a teď má šanci dotáhnout do konce. Vše ostatní je jen o tom, že když se kácí les, létají třísky.

Že tak Elysium, které má jinak asi stokrát inteligentnější a soudržnější scénář než Avatar a určitě obsahuje méně volovin než poslední Star Treky, není vnímáno, za to si může Blomkamp vlastně sám. Měl se poučit u Verhoevena a jeho Total Recallu. Tam je prvních dvacet minut tak nějak parodií, takže potom i sebepitomější ideologie vypadá v podstatě geniálně. Jenže Blomkamp na začátku šlápne na plyn a vysekne ukázkovou sociální depku, která funguje stejně dobře jako legendární filmy sovětských montážníků. Mat Damon v továrně, paráda, průlety slumy, paráda, všude špína a opotřebovanost oproti francouzsky (jak jinak) mluvící dekadentní smetánce, paráda… A snob v podání Williama Fichtnera s kapesníčkem před nosem, kterak shlíží na ozářeného Maxe? To máte chuť jít koupit kytičku na hrobeček Marxe, Engelse i Beatles a dát moc lidu.

Pokud bych chtěl být jízlivý, tak Blomkamp selže jen jednou, když ukáže Maxův byt. Údajný obyvatel ghetta má sice kolem sebe bordel jak v tanku, kde byli tři psi a jeden Rus, ale jinak si žije líp a na větším prostoru než 99 % vysokoškoláků ve střední Evropě. Jenže to je vážně drobnost, kterou víc než vyrovná skvělá ilustrace „nulové tolerance“ a nezlomná moc byrokracie. Takže člověk pak tak nějak čeká, že to, co byla jen expozice prostředí (naprosto realistického, připomínajícího třeba takové pecky jako brazilská Speciální jednotka) a výchozích podmínek postav, bude pokračovat i jako hlavní chod. Jinými slovy: vy chcete tu primitivní agitku, protože Blomkamp v podstatě mimodek probudí vaše zakrnělé sociální cítění.

Jenže hlavní chod je snaha Maxe dostat se na Elysium a proti ní stojící snaha super drsného agenta Krugera Maxe anihilovat. Což si sociopat s tváří Sharlta Copleyho evidentně užívá a Blomkamp mu (a jeho jihoafrické angličtině) nechává volné pole působnosti. Na rovinu – akční filmy, kde se pořád střílí a bouchá to, jsou fajn, ale opravdu si pamatujeme ty, kde postavy nakonec vstanou z krví poplivané země a prostě jdou do toho… Znáte to, Neo a agent Smith, třeba. Kruger a Max si zmíněnou dvojku dávají k snídani. Jejich střet je titánský. Možná ve finále mírně nepřehledný, ale naprosto kulervoucí. Doporučuje šest z pěti kalvinistů.

Mimochodem, ještě k té ideologii… i kdybychom se na ni soustředili, je to s ní opravdu tak jednoduché? Max přeci vyrůstá u jeptišek – a ty mu nevalí do hlavy nějaké opium, ale přesvědčení o vlastní výjimečnosti, načež je doslova přikován k exoskeletu, který mu má umožnit postavit se systému, a z něj se stane opravdový mesiáš se vším, co k tomu patří (ano, Freya je Máří Magdaléna).

Nebo jinak. Na Elysiu šéfuje totální pí..a Delacourtová. Francouzka. Chce udržet podlidi dole, nadlidi nahoře. A je jasné, že to podělá. Proč? Protože Francouzka. A protože žena. Árijské hodnoty, válečnické hodnoty, může reprezentovat jen Kruger a jeho dva poskoci, Drake a Crowe. Jo a určitě není náhodný počet rozstřílených černochů, to je asi vliv jihoafrické kinematografické tradice. A asi není náhodné, že z těch zemských slumů se jako hrdina numero uno vyprofiluje jediný bělák široko daleko…

Nebo je libo čistě nerdská ideologie? Nevím, kdo to řekl, ale bílý nerd prý nesouloží. Pro paření a shromažďování obskurních popkulturních znalostí má čas maximálně tak na ruční prácičku. Takže určitě není náhoda, když Maxovi nasadí exoskelet a on se smutně kouká na své dlaně, ne nepodoben Kamenožroutovi z Nekonečného příběhu… načež mu jeho kumpáni řeknou: „Klídek, honit si ještě můžeš.“ (No, vzhledem k tomu, co má na rukou, bych to docela rád (ne)viděl.) A Max jde a sežene si obskurní znalosti, které jsou mu pochopitelně na dvě věci…

Ne, Elysium není jednoduchý film. A určitě není průměrný. Tohle je vrchol akčního filmu za hodně dlouhou dobu. A navíc sci-fi. Dejte někdo Blomkampovi toho Loba, nebo Neuromancera. Nebo dvě stě mega a nechte ho si hrát. Moc moc prosím. A vás, co jdete na Elysium do kina zase prosím: serte na problémy třetího světa, beztak o nich tady většina z nás ví kulový, a jděte se jednoduše bavit skvěle natočeným akčním sic-fi od režiséra, který je prostě machr. Ale ne agitátor.

TRAILER:

90 %

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

MT
Redakce Fantasy Planet

Michal Tesáček

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Diskuse · 47

Přidat komentář »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. V
    vlafar před 13 roky

    tesacek
    Po dloouhe dobe paradni recenze, vtipna a drza. A ano do kina se chodim bavit a na politiku vysostne prdim…

  2. TL
    Tlustý zlý strýc Leonard před 13 roky

    A co je ještě důležitější, obsažná. Při vší úctě k Ďurovi Červenákovi, z této recense se čtenář doví o tom, jaký ten film je a co od něj čekat, asi tak šestkrát víc než z té v poslední Pevnosti.

  3. S
    Schramm před 13 roky

    to Tlustý zlý strýc Leonard
    Což je ovšem problém ani ne tak Ďura, ale daň za grafickou úpravu Pevnosti. Recenzní rubrika tam v podstatě ztratila smysl, protože není prostor. Kolikrát kdyby se napsalo jen dobrý – špatný, tak by bylo vyznění stejný.

  4. TL
    Tlustý zlý strýc Leonard před 13 roky

    Schramm: Toho jsem si vědom – Elysium tam sice má zdánlivě celou stránku, ale Ďurovi z ní na vlastní text doopravdy připadla jenom čtvrtina. Osobně tu současnou Pevnostní filosofii („mladí nečtou, takže abychom jim vyšli vstříc a nezatěžovali je informacemi, budeme dělat články co nejkratší“) považuji za sebezničující… Jenomže i tak. Všimněte si, že tenhle Tesáčkův článek by šel bez velké újmy proškrtat dobře na polovinu (stačilo by ubrat osobní odbočky, a že jich je tam dost), a stejně by v něm ta informační hodnota zůstala.

  5. PP
    politicky korektní přispěvatel před 13 roky

    Ale stejně by to byl dvojnásobek toho, co je v Pevnosti. To opravdu není Ďurova vina. Ale holt je třeba využít každou příležitost k pošpinění konkurentního spisovatele historické fantasy….

  6. S
    Schramm před 13 roky

    to politicky korektní přispěvatel
    Milý trolle, kdo tu špiní Ďura? Pokud už něco, tak se kriticky hodnotí současná koncepce Pevnosti 😉

  7. PP
    politicky korektní přispěvatel před 13 roky

    Tlustý odulý zlý strýc Leonard se nám tady snaží podsunout svou zvrácenou myšlenku, že Ďuro napsal špatnou recenzi. Přitom něco takového není možné, protože Ďuro, to je prostě žurnalistický Chuck Norris. Absolutní génius a jeden z nejlepších spisovatelů a novinářů, kteří kdy kráčeli po zemi.

  8. K
    Kulagin před 13 roky

    V té recenzi jsou opravdu otřesná slova. To to neumíte napsat slušně? Jdete mládeži špatným příkladem!

  9. M
    Martin před 13 roky

    rozsah
    tak ještě jednou a znovu – s počtem znaků v pevnostních recenzních se operuje i v recenzích, které jsou běžně k vidění v mainstreamu a které asi zdejší čtenáři neznají, jinak by na to v Pevnosti nekoukali jako telata na nová vrata. Ta krátkost má dva důvody – zabránit zbytečným odbočkám a jít přímo k jádru věci. Jako přispěvovatel jistého deníku s tím mám vlastní zkušenost.
    politicky korektní přispěvatel: nejspíš neumíte pořádně číst, protože strýc Leonard tu kritizuje krátkost recenzí, nikoliv recenzi Ďura Červenáka.
    Kulagin: mládeži? mládež tyhle slova, takže proč lamentuješ, nechápu…

  10. S
    Schramm před 13 roky

    to Martin
    Jistě, to ale nic nemění na tom, že výpovědní hodnota tomu odpovídá, tj. je bita. V tomhle případě už lze stěží hovořit o recenzích, ale jen o anotacích (byť nevím jaký je počet znaků či NS, soudím podle sdělné hodnoty textu, která je většinou bídná).

  11. M
    Martin před 13 roky

    to Schramm
    není… problém akorát je, že jste rozmazlení určitým standartem, který vám sebrali. Osobně nechápu, na co potřebujete recenze na dvě strany plný zbytečných keců, když má jít recenze přímo k jádru a kašlat na všechny odbočky. Odbočky a souvislosti jsou fajn, ale ty se hodí zase do studií či článků a ne do recenzí.

  12. L
    Lukáš před 13 roky

    Mně ta recenze mluví z duše (mimochodem vynikající text jako takový, mluva nemluva, jen víc a houšť). Leč přišlo mi, že film byl přes svůj nesporně dobrý obsah odvyprávěn přehaně jednoduše, řekněme až triviálně, aby jej dokázal chápat i prostý dement, a tedy vydělalo to víc peněz.
    Při takhle jednoduché naraci pak vyplynou drobné chyby mnohem snázeji – třeba motivace toho geniálního Spidera – co on vlastně chtěl? Popřípadě co dělaly ty modré prášky? A to brnění, co měl Damon celou dobu na sobě použil všeho všudy jen 2x a po zbytek filmu jej měl na sobě jen proto, aby mohl vrzat písty při chůzi…

    Z Elysia mám dobrý pocit, ale prostě jen dobrý, žádný kulervoucí nářez se tu pro mě nekonal, což je škoda… Zrovna Blomkampa bych nechal hrát bez dozoru a věřím, že je schopen připravit dokonalou podívanou.

  13. K
    Kulagin před 13 roky

    to Martin
    Prosím přeložit do lidštiny tvůj příspěvek, cituji: *mládeži? mládež tyhle slova, takže proč lamentuješ, nechápu…* Jako přispěvatel jistého deníku by ses měl umět alespoň srozumitelně vyjádřit 🙂

  14. K
    Kulagin před 13 roky

    to Lukáš
    To, čemu říkáš brnění je exoskelet a nosí ho podle mě hlavně proto, aby se vůbec mohl pohybovat, neb je po ozáření sláb…

  15. M
    Martin před 13 roky

    aha – vypadlo mi slovo „zná“

  16. J
    jwp před 13 roky

    dobrá recenze, pane Tesáčku
    dobrá recenze, jako že dost…

    A jsem rád, že konečně někdo další pochopil, že i Cimrmani, když občas použijí ach tak jakési vulgární slovo, jako vy, pane Tesáčku, tak se z toho nikdo neposral. Ovšem, věřím, že kdyby jakékoliv představení Cimrmanů navštívilo oněch 6 pověstných slušňoblbů, takže by i Smoljak byl posmrtně označen za ošklivého, ach tak ošklivého a zlého člověka.

    Pro místních šest idiotů rozumoprdů: citace nekterých slov z divadla Járy Cimrmana: vyseru, na hovno – a vynechám to, že byste vůbec nepochopili hříčku pij/pyj, ačkoli je to je u vás doma, u monitoru se stránku FP Váš největší přítel :)))

    Pro ostatní tisíce normálních – Cimrmani jsou boží :)))

  17. PP
    politicky korektní přispěvatel před 13 roky

    Dobrá recenze, ale kdyby Ďuro dostal takový prostor, tak pana Tesáčka suterénně vyškolí.

  18. K
    Kulagin před 13 roky

    to jwp
    Když dva dělají totéž, není to totéž… Navíc v divadle J. C. padne takovéto slovo pouze jednou za čas a má v kontextu hry či přednášky svůj smysl. Ty a tobě podobní tak mluvíte neustále. Nadužívání vulgarismů pak působí nevyzrále a trapně. A já se ptám: Nezapadla již tato země dosti hluboko do mravního bahna? Je třeba ještě přilévati oleje do ohně? Nemělo by se jíti mládeži spíše dobrým příkladem? Nekouřiti, nepíti a mluviti spisovně?

  19. M
    Martin před 13 roky

    mládež? Ty jsi asi fakt hodně starý a nejspíš odkojený socialismem… Místo slova mládež se dneska používá označení teenager anebo puberťák. To já jen tak na vysvětlenou. Do mravního bahna tuhle společnost zátahly akorát lidi, kteří se chovají jako svině. A jako svině se člověk chová pokud se tak rozhodne na základě svojí vůle. Sprostá slova, cigarety a alkohol v tom nehrají žádnou roli. Alkohol a cigarety jsou akorát věci, jimiž si člověk zpříjemní život – nemají vliv na jeho chování (pokud to teda s tím alkoholem nepřežene, ale blb co nezná svoje meze by neměl pít). A sprostá slova – to že člověk mluví sprostě, z něj ještě něj nedělá špatného člověka a neposílá zemi do mravního bahna.
    Ale to je hodně veliké odbočení od recenze…

  20. K
    Kulagin před 13 roky

    to Martin
    Jsem rád, že jsi mi to vysvětlil. Ty i ostatní puberťáci a teenageři si však musíte uvědomiti, že alkoholem ani cigaretami si život zpříjemniti nelze! Těmito látkami si pouze přivodíte oslabení organizmu, jasného úsudku a bystrého uvažování!

  21. M
    Martin před 13 roky

    Kulagin
    jsi hodný, že ze mě děláš puberťáka, ale já už jsem pár let dospělý. Jestli lze nebo nelze, o tom se s tebou hádat nebudu. Za sebe můžu říct, že dát si v hospodě dvě nebo tři piva při rozhovoru s přáteli není na škodu.
    A jestli můžu poradit, zkus stránky o filozofii nebo zdravém životním stylu, tady jsi tématicky opravdu fakt mimo 🙂

  22. BH
    Boris Hokr před 13 roky

    Diskuse
    Lidi, lidi… tohle už na mě působí skoro surreálně. Od koncovek -ti přes puberťáky… Tak si taky přisadím. Ďuro píše do pevnosti, Michal teď pro nás. Každý mají nějaký prostor a přístup a poměřovat je mi přijde zbytečné. Už proto, že ano, Ďuro by si povodil Michala, já bych si povodil Ďura. Jo a Martine, co máš proti mládeži? Čistě technicky: ty dva termíny, které jsi použil, jsou pro označení jedince, mládež pro označení kolektivu. Puberťactvo ani teenagerstvo se nepoužívá. Ale to je drobnost.

  23. M
    Martin před 13 roky

    Boris
    skutečně? zajímavé…

  24. K
    Kulagin před 13 roky

    to Martin
    Poradit můžeš, leč tvá rada bude oslyšena. Krom filozofie a zdravého životního stylu mám totiž také tuze rád sci fi. Zpět k recenzi. Blomkamp samozřejmě netočí žádné agitky. Pomocí budoucnosti nenásilnou a zábavnou formou ukazuje na problémy dneška. To není žádná agitka. Chce snad někdo tvrdit, že je vše v pořádku? S vyzněním recenze souhlasím, ale nelíbí se mi její styl. Příliš mnoho vulgarismů, příliš mnoho „hlášek“, příliš mnoho „chlapáctví“. Jak praví přísloví: Všeho moc škodí.

  25. G
    Gerlant před 13 roky

    Ďurova recenze
    Řeší se tu kvalita Ďurovy recenze na Elysium a o kolik mohla být hypoteticky lepší, kdyby nedostal v Pevnosti tak málo prostoru. Nevím, Pevnost nečtu, ale co takhle se podívat na recenzi Elysia na moviezone.cz? 🙂 Tam určitě žádný limit na délku recenze nebyl.

  26. R
    regis před 13 roky

    *elysium* jsem nedávno viděl a film jsem mi nelíbil, mimo kamery a střihu. scénář mi přišel velmi slabý. v recenzi je srovnáván se scénářem k filmu *avatar* či k novým ST. říkám to skoro nerad, ale podle mého názoru scénář *avatara* má alespoň elementární logiku, byť také notně pošramocenou naivitou stran společenského uspořádání. scénář *elysia* je snůška scén, které spolu příliš nesouvisí, za to poněkud křečovitě vyjadřují názory. nikdo nepopírá, že svět na mnoha místech není zrovna příjemný (i když tam kde zrovna já žiju, je to více než dobré), ale revoluce jej ještě nikdy k lepšímu neproměnily. naivita představ vyjádřená v osobách toho hlavního pašeráka lidí ze země (jehož jméno jsem úspěšně zapomněl) i obou superzáporáků (zabijáka a ministryně) je příliš velká, jejich svět je černobílý a neuvěřitelný.

    **možné vyzrazení děje**: já bych popravdě chtěl vidět, co se stalo po převzetí orbitální stanice revolucionáři (a bývalými *de facto* zločinci). to by se teprve strhl boj o moc! to by byla řežba. zdroje elysia určitě stačí jen pro velmi malý podíl bědných lidí ze země a vznikla by nová elita a nový útlak a bylo by zajímavé pozorovat ty nadšené revolucionáře, jak by se ujali otěží moci a sami začali utlačovat ve jménu dobra ostatních. protože tak to na světě chodí.

  27. Š
    Šňupálek před 13 roky

    regisovi
    Pokud by nebylo třeba Velké francouzské revoluce, tak bys dnes pravděpodobně někde okopával pole. O volebním právu, vodovodu a elektřině nemluvě 🙂

  28. P
    Pavel před 13 roky

    Šňupálkovi
    Každý kdo má elementární znalosti historii ví, že revoluce vždy skončily potoky krve a v boji o osobní moc, a to včetně Velké francouzské revoluce, kde nakonec došlo k restauraci monarchie. (Dalo by se říci, že jediným pozitivním výsledkem této události byl metrický systém.) Regis má samozřejmě pravdu. Scénář, který předpokládá, že až se pár násilníků zmocní vlády nad orbitální stanicí, všichni na zemi budou happy a zavládne utopie je naprosto mimo mísu. Musím říct, že tenhle trend zelených a socialistických agitek ve scifi (uvedl bych taky Hladové hry), mi přijde výrazně připitomělý.

  29. K
    Kulagin před 13 roky

    to Pavel
    Nemáš pravdu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_francouzsk%C3%A1_revoluce
    Co se týče těch potoků krve, ono to vyjde nastejno. Buď se prolijí při revolucích, nebo při válkách o moc mezi panovníky.

  30. A
    Anonym před 13 roky

    mike
    regis ma pravdu(ostatne je to moudry upir), kdyby elysium ovladli lide z podsveti, tak by tezko nastal raj na zemi a alespon, co se tyce hlavniho charakteru, tak ten neusiluje o zadnou revoluci, nybrz si se pouze snazi zachranit svuj zivot a vlastne nedochazi k zmene rezimu-lide ze zeme zaregistrovanim budou mit lepsi pristup v Elysiu,ale tezko se tam dostanou pokud nebudou dostatecne prostredky…
    dej by mohl byt slozitejsi- to jak se max dostane nahoru a dej oklolo je vlastne velka nahoda…na zacatku je prislib,ze je svym pricinenim udela obyvateli Elysia,ale, ze by se o to treba pokusil s tim spiderem-to ne
    take by mohli vice osvetlit, jak doslo ke stavbe Elysia a upadku civilizace na Zemi a je otazkou, zda by na Zemi misto relativniho chaosu neexistoval system ala big brother- uvazime-li jejich sledovaci techniku a roboti policisty/vojaky

    co se tyce akce, ta nebyla spatna,ale ani vyjimecna, nepochopil jsem, kde zmizely vsechny elitni roboti jednotky, kterych Armadyne produkovala v nemalem mnozstvi…i proti typkum v exoskeletonu maji velkou vyhodu-1 kulka(pokud neni vybusna) je akorat posimra a kdyby elysium hlidali jako na zacatku, tak by se Max zapotil radove vice nez pri wrestlemanii s Krugerem
    jinak nevim proc je obrana(raketova) elysia pouze ze zeme,jak napr. udrzi na Elysiu atmosferu a kde vzali tak vyspelou technologii, ktera bez poskozeni dokaze jen tak upravovat biologickou tkan na atomarni urovni-medbay
    jako film je to prumer nebo lehky nadprumer a zapada mezi ostatni letosni scifi, osobne mi prisel zajimavejsi a uveritelnejsi Distrikt9

  31. R
    regis před 13 roky

    šňupálkovi
    jsme těžce mimo téma, takže pokud mne redaktor smaže, pochopím to.

    pole bych asi neokopával. na mé současnosti patrně nejvíc změnilo rozhodnutí jednoho mého předka nechat úspěšné staleté kariéry jeho předků jakožto mlynářů a statkářů a vrhnutí se na úspěšnou kariéru českého politika a podnikatele (ač sám bych původem němec). a zbytek dokonali bolševici 😉 jsem vždycky opatrný v tom, jak historici hodnotí důsledky takových podujetí jako jsou revoluce, dávám přednost jednodušším vysvětlení postaveným na řekněme vědeckých základech než na nadoblačném rozjímání humanitně vzdělaných historiků.

    nepopírám, že v revolučním kvasu se často nechají slyšet i vizionáři něčeho jiného než politických koryt, ale sociální smír je spíše důsledkem tvrdé a dlouhodobé práce odborů a idealistického nadšení a zápalu inspirovaného revolučními myšlenkami než nějaké konkrétní revoluce.
    vodovod vymysleli (v evropě) už římané, důležitější byla kanalizace, ale ta byla důsledkem pragmatického (neřku-li přímo vědeckého) pohledu na rozvoj měst v devatenáctém století, jako řešení následků epidemií – evropu ničili v té době tyfus a cholera; poslední vážná epidemie v mém rodném městě byla právě cholera v druhé půli XIX. století.

  32. K
    Kulagin před 13 roky

    to regis
    Když by se králi zachtělo, tak by tvým předkům mlýn sebral než bys řekl švec 🙂 Ty si sice říkáš král, ale král může být jen jeden! Díky Velké francouzské revoluci jsi občan. Kdyby jí nebylo, byl bys poddaným, nebo nevolníkem.

  33. BH
    Boris Hokr před 13 roky

    Téma
    Regis: proč bychom proboha měli mazat příspěvek, který se „odklonil“ od tématu?

  34. J
    jwp před 13 roky

    2regis, 2boris
    regis: good!
    boris: good!

  35. H
    Honza před 13 roky

    Honza
    Já si přisadím, Pevnost je naprosto otřesný časopis, který když si občas koupím, tak vždycky lituju. Chápu, že to nemám kupovat když se mi to nelíbí, ale já vždycky podlehnu přesvědčení že to bude lepší, protože bych chtěl, aby to bylo lepší, ale potom už jen zvracím

  36. F1
    Fenris 13 před 13 roky

    Světe zboř se, hrade spadni, JWP souhlasně přitakává Regisovi 🙂 A já také, ač laik a v tématu nevzdělaný. Při revoluci vždy vyjde nahoru to nejhorší co v lidech je a následně semele své děti a utopí je v krvi…zrovna dnes bylo na Radiožurnálu zmíněno, že slovo „teror“ se začalo frekventovaně používat právě díky francouzské revoluci. Ideály mohou být krásné, ale při uvádění do praxe pomocí revoluce se to vždy nějak zadrhne…

  37. K
    Kulagin před 13 roky

    to Fenris 13
    Ale vždyť to nikdo nepopírá. Ovšem někdy je situace už tak špatná a lidé tak utiskovaní, že jim smrt připadá lepší než život v otroctví… Zajímavé je, že Velká francouzská revoluce je tak často kritizována a francouzští revolucionáři označováni za řezníky a katany, zatímco Spartakus a jeho vzbouření gladiátoři jsou vynášeni jako bojovníci za svobodu…

  38. P
    Pavel před 13 roky

    To kulagin
    Občany jsme (tedy obyvatelé střední Evropy) díky roku 1848, nikoli díky masakrům velké francouzské revoluce. A i ten rok 1848 není úplně jednoznačný, občanské svobody si vyžádaly ještě mnoho desetiletí práce. Celá slavná velká francouzská revolulce byla lokální záležitost, která skončila tam kde před tím začala.

  39. K
    Kulagin před 13 roky

    to Pavel
    Pleteš se. Velká revoluce byla nejdůležitější. Byl to první přechod od nevolnictví k občanství. Inspirovala i boj za nezávislost amerických kolonií a je tak vlastně „matkou“ USA. A co se „masakrů“ týče, co naděláš? Jedni chtěli svobodu a rovnoprávnost, jiní chtěli aby jim ti první otročili. Tam asi prostor pro kompromis nebyl…

  40. BH
    Boris Hokr před 13 roky

    „matka“ USA
    Kulagin: a hajdy zpátky do školy. Tohle je na promptní vyražení.

  41. K
    Kulagin před 13 roky

    to Boris Hokr
    Pravda, teď jsem se seknul, bylo to naopak! Už mi to nějak nemyslí… Ten blahobyt mi tlumí mozek… Takže USA jsou „matkou“ moderní Evropy… To se ale antirevolucionářům taky nebude líbit, protože v USA se zase masakrovali indiáni… Ono se tak nějak pořád někde masakruje…

  42. K
    Kulagin před 13 roky

    Jinak mi není jasné, proč je každý kdo nesouhlasí s drancováním přírody hned označen za „zeleného“ nebo „socialistu“. „Pravičáci“ nemají rádi procházky přírodou, zurčení potůčku a zpěv ptáčků?

  43. P
    Pavel před 13 roky

    To kulagin
    To je samozřejmě nesmysl. Ke zrušení nevolnictví v Rakouské monarchii došlo díky rozhodnutí Josefa II, nikoli na základě revoluce a to ještě dříve než došlo k té lokální krvavé záležitosti nazývané francouzská revoluce. Totéž platí o mnoha jiných zemích tehdejší Evropy. Buď k tomu došlo dávno před tím, nebo nevolnictví zrušili sami panovníci v rámci přechodu od feudalismu k absolutistické monarchii. A co se týče masakrů Francouzské revoluce, tak většina z nich byla o likvidaci samotných původních revolucionářů.
    Kritika zelených a socialistů a stejně zaměřených scifi agitek, jako hladové hry, vodní svět, avatar, elysium, dívka na klíček není o ochraně životního prostředí ale o tom, že obsahují a obhajují evidentní logické nesmysly, případně kritizují nikoli plundrování životního prostředí ale technologický rozvoj (viz právě dívka na klíček).

  44. K
    Kulagin před 13 roky

    to Pavel
    Ke zrušení nevolnictví došlo, protože panovníci sami cítili, že situace je dále neudržitelná a obávali se revolucí, selských bouří a podobně. Samozřejmě, že byli různé revolty i před Velkou francouzskou revolucí (jsi asi jediný, kdo ji považuje za „lokální“ :-)). Její význam tkví v tom, že během ní vznikl koncept „občanství“, jak ho nyní chápeme (prosím, nezatahovat do toho staré Řecko atd.). Nevím, jaké podle tebe Elysium obsahuje logické nesmysly, já se dobře bavil. Dívka na klíček nekritizuje, ale ukazuje, jak to jednou může dopadnout. A vlastně i kdyby kritizovala, tak co? Kritika je zakázána? Ruší ti snad klid na práci? 🙂

  45. P
    Pavel před 13 roky

    To kulagin
    Omyl, to pouze ty se domníváš, že měla jakýsi dalekosáhlý význam.:-) Alespoň, že jsi uznal, že ke zrušení nevolnictví došlo většinou za zcela jiných okolností, než sis původně myslel. S občanstvím jsi se taky netrefil. Zkus se ve svých „úvahách“ posunout o 50 let do budoucnosti, do již zmiňovaného roku 1848, uvidíš že to bude lepší. :-). Vzhledem k tomu, že ti ten film ideologicky konvenuje (soudě dle toho co jsi zde napsal) a s ohledem na tvůj omezený historický přehled, chápu že žádné nesmysly ani zjevné nelogičnosti nevidíš. Můžu tě ale ujistit, že tam jsou, ostatně jak už zde psal regis. Jeho názor na tento film, nelze než podepsat. Pokud kritika není zakázána, tak mi vysvětli proč tak vyskakuješ, když kritizuju evidentně ideologický spisek jako je Dívka na klíček? 🙂 Jestli tenhle román něco ukazuje tak jedině to jak by to dopadlo s lidskou společností, kdyby se zakázalo vše co zelení zakázat chtějí. 🙁

  46. K
    Kulagin před 13 roky

    to Pavel
    Já myslím, že nejsem sám, kdo si myslí, že VFR měla dalekosáhlý význam 🙂 To pouze ty jsi zakopán na svých mylných pozicích 🙂 Co se týče občanství, psal jsem o konceptu, ne o hotové věci. Ohledně filmu: regis, ty a podobní jistě nějaké „nelogičnosti“ najdou ( proč se nestřílelo ze stanice ale ze Země, proč nebylo lepší zabezpečení, proč tohleto a ne támhleto). Podobná debata tu probíhala ohledně filmu Prometheus. Odpověď je jednoduchá – protože to tak režisér chtěl 🙂 Ale možná když sepíšeš a pošleš mu své návrhy a připomínky, příště to natočí podle tebe 🙂 Ovšem s ohledem na tvůj omezený historický přehled nevím, nevím… A ještě k Dívce na klíček: Kritizuj si ji, jak chceš, ale prostě nemáš pravdu 🙂 Není to ideologický spisek. Je to dobře napsaná kniha, pobaví a má i „něco“ navíc, stejně jako Elysium. Osobně necítím nijaké sympatie k „zeleným“, ale to, co předvádí posledních padesát let „kapitalisté“ je na pováženou.