Nepřiletí žádní ptáci: I dřevo má svoji paměť
O živosti či neživosti třeba takového kamene nikdo nepolemizuje, přesto se říká, že má kámen paměť. A co teprve takové dřevo pokáceného stromu, který byl dříve nezpochybnitelně živým, to paměť nemá? Ovšemže má, jak se čtenář přesvědčí ve čtveřici příběhů inspirovaných baladickými vyprávěními konce devatenáctého století.

V prvním příběhu čtenář sleduje hrozivý a hříšný čin jednoho muže a následně i zasloužený trest, který dopadne na jeho hlavu.
Ve druhém se vypráví příběh o vysloužilém mrzákovi vracejícím se do místa svého rodiště, které opustil jako mladík, takže jej nikdo nepozná.
V tom třetím potulný loutkář získá novou loutku a dá průchod svým nejtemnějším choutkám, kterým mohou přihlížet pouze nebohé loutky.
Poslední čtvrtý příběh propojuje předchozí tři a uzavírá celé vyprávění do znepokojivého konce na cestě.
Ono jde vlastně o velmi stručné shrnutí jednotlivých baladických příběhů, ovšem proč čtenáři upírat to kouzlo objevovaní tragičnosti jednotlivých postav, které propojuje život v jedné podhorské vísce, příběhy plné bezpráví, bolestí a ztrát. Osudy, které spojují výrobky ze dřeva skácené lípy. Tato lípa dokonce plní roli vypravěčky, jejíž pasáže jsou plné poetických obratů o bolesti, smutku a nesmyslnosti zlých lidských skutků. Slova, která jsou sice krásná, přesto plná odsudků a zklamání z lidského rodu. Vždyť přece to lidské ruce ji podetly, to ony z ní vytvořily mimo jiné umrlčí prkno, nožní protézu a loutku krále.
V této své novele s názvem Nepřiletí žádní ptáci se Roman Bílek po vzoru autorů konce devatenáctého století, a jistě i s přihlédnutím k inspiraci Madly Pospíšilové Karasové a její Lísky, se rozhodl vyzkoušet si tento velmi archaický a specifický způsob vyjadřování. Bez nadsázky se dá říci, že se mu tento počin nadmíru vydařil. Prvky poetického stylu vypravovaní z minulosti jeho příběhu dodaly neskutečnou baladičnost poezie v próze. Pro všechny milovníky češtiny je docela povinností si tuto útlou knížečku, jež vyšla u nakladatelství Golden Dog v edici Zrnka temnoty rozhodně přečíst.
Pokud toto není skutečným účelem literární tvorby a následně jejího užívání si četby, tak jde o pouhý konzum. Ten sice také v jistých ohledech nemusí být ničím úplně tak špatným, ovšem lidské srdce a duše si žádají přece jen něco víc. Něco, co se nazývá duševní potrava. A tato útlá knížečka přec tohoto účelu dosahuje dosytosti.
Roman Bílek: Nepřiletí žádní ptáci
Vydal: Golden Dog,2026
Edice: Zrnka temnoty (svazek 27)
Obálka: Martin Hudák, Michal Březina
Počet stran: 96
Cena: 199 Kč



Diskuse
Přidat komentář »