Pojednání o kosmo opeře Tony Ramon: Daleký Bersaan

Michal Březina – Tony Ramon: Daleký Bersaan
Novinář Tony Ramon vyráží na vzdálenou planetu Bersaan pátrat po inteligentním životě. Už samotné zadání mise ovšem zavání průšvihem galaktických rozměrů.
Michal Březina stvořil vesmír, ve kterém zdravý rozum občas čerpá dovolenou, bezpečnostní předpisy slouží spíš jako podpal v pecích na tuhá paliva, slavná pálenka se destiluje z krve mezihvězdných diabetiků a obyčejná služební cesta se dokáže zvrhnout v dobrodružství, po kterém by si i John McClane z osmdesátkových Die Hard raději vzal neschopenku. Co z toho vyleze? Rozhodně nic, co by vám schválili na školení bezpečnosti práce.

Když jsem se kdysi s Ondřejem Neffem bavil o tom, co vlastně dělá dobrou knihu dobrou knihou, utkvělo mi v hlavě jedno jeho doporučení: čtenáře navnadit hned první větou, první stránkou ho pořádně chytit a pak to musí mít spád až k samotnému závěru, který zaujme nebo pobaví. Typicky neffovské a přímočaré. A jak v tomhle ohledu obstál Daleký Bersaan? Začátek zvládl na jedničku, cesta k závěru už ale měla pár slabších míst. O tom však až později.
Michal Březina vtiskl prvnímu dobrodružství Tonyho Ramona vlastní charisma, chlapáctví, groteskní humor i pořádnou dávku burlesknosti. Výsledkem je poctivá, bulvárem proložená novela, která přes občasná zakolísání ve vyprávění nabízí pořádnou porci zábavy.
Obálka láká, obsah překvapuje
Když jsem obálku téhle knihy poprvé zahlédl na internetu, okamžitě mi hlavou problesklo: Cože, legendární hra Far Cry má nový díl? Nebo snad někdo chystá remake Tomb Raidera, tentokrát s borcem v hlavní roli? A co když jde o komiks ze světa Star Wars?
Ale kdeže! Nic z výše uvedeného. To se jen Michal Březina – podnikatel, grafický designér, občasný organizátor besed, bývalý žurnalista, ale hlavně autor a pohodový borec – rozhodl, že vydá pořádně zábavnou space (kosmo) operu. A tak se na scéně objevil Tony Ramon a jeho Daleký Bersaan.
Michal Březina svou plánovanou vícedílnou sérii novel stylizoval do podoby skutečného vesmírného magazínu. A rozhodně nejde jen o nějaký líbivý přebal. Celé zpracování je promyšlené do nejmenších detailů, od novinových titulků až po postranní bulvární sloupky, které doplňují děj, přinášejí drobné zajímavosti nebo vám na chvíli otevřou okno do úplně jiné části vesmíru. A přiznejme si, v příběhu o novináři tohle zpracování působí obzvlášť příhodně. Samotný příběh prvního dílu Tonyho Ramona se vám totiž neodhaluje najednou, ale postupně se skládá z různých střípků a senzacionalistických odhalení. Závěrem nechybí ani osmisměrka či lákavá soutěž.
Při čtení tohoto exotického koktejlu ve mně ožívaly vzpomínky na filmy Star Wars, Jurský park, Pátý element a místy dokonce i Blade Runnera a pak i knihu Stopařova průvodce po Galaxii.
Ne že by Michal Březina tyhle světy vykrádal, nicméně jeho vlastní obrazotvornost dokáže evokovat i takové literárně-filmové velikány. A právě tímhle pečlivě vystavěným, lehce potrhlým vesmírem vás protáhne (a v případě potřeby i vykostí – no však si počkejte) zaměstnanec nejprodávanějšího intergalaktického bulvárního plátku Echo Rawionu, samotný Tony Ramon.
Tenhle sympatický, velmi dobrodružný a většinou se s ničím moc nemazající vesmírný novinář, přivandrovalec z matičky Země s vizáží někde mezi Ryanem Goslingem, Bradem Pittem a Michalem Hrůzou, nás provede autorovou představou galaxie, ve které obyčejná objednávka kávy dokáže vyústit v genocidu. Přidejte k tomu jeden urgentní „e-mail“ od nervózního šéfa nejčtenějšího časopisu ve vesmíru, kterému nejspíš zrovna padají prodeje, a začněte se těšit na pořádný kolotoč událostí.
Do něj se hlavní hrdina zanoří společně se svou androidí asistentkou a drsným žoldákem, který jako by vypadl z genetického experimentu s DNA Arnolda Schwarzeneggera z Predátora a Draxe ze Strážců galaxie a Bruce Willise.
A že si tahle partička užije své! Při pátrání po inteligentních formách života na planetě, která inteligencí zrovna nepřekypuje, Tony totiž zjišťuje nejen to, jaká překvapení místní fauna a flóra ukrývá, ale také jak takový pobyt v divočině dokáže změnit samotného člověka. A to všechno za doprovodu nečekaných zvratů, odhalení a situací, nad kterými občas zůstává rozum stát.
Co se týče narativní stavby, je první díl v podstatě seznámením se šachovnicí i jednotlivými figurami a rozehráním několika úvodních tahů. O postavách se něco málo dozvíte a prožijete s nimi dost na to, aby vám přirostly k srdci. Jejich hlavní charakterové oblouky se však zatím teprve rýsují a jako pruhy duhy se klenou někam za horizont, směrem k druhému dílu, který už je na dohled.
A právě tahle rozehraná partie dodává celému knižnímu počinu s magazínovými vsuvkami příjemný seriálový nádech. Daleký Bersaan tak trochu připomíná pilotní epizodu povedeného seriálu, která vás vtáhne do svého světa a navnadí na další dobrodružství. Michal Březina totiž se světem Tonyho Ramona rozhodně ještě neřekl poslední slovo.
Humor, humor a zase humor
Právě humor je hlavním motorem celé téhle vesmírné taškařice. Žádné velké filozofování, zdlouhavé vysvětlování nebo přemýšlení nad smyslem existence. Tady se především bavíme. A Michal Březina evidentně ví, jak svým postavám pořádně zatopit.
To ovšem neznamená, že jde o prostoduché dílo. V jednom z doprovodných novinových sloupků se například věnuje víře v boha u jedné z mimozemských ras. Krásně se tu prolíná autorova touha vymyslet něco vlastního, dodat dané rase osobitost, poprášit ji špetkou filozofického přesahu a celé to opět naservírovat s úsměvem. Podobnou péči věnuje Michal Březina i vysvětlení některých technických či zdravotnických procesů. Právě tyhle detaily dodávají příběhu, který zvládnete přečíst během pár krátkých sezení, další rozměr, někdy malinko na úkor tempa.
A stejná promyšlenost se projevuje i v samotném humoru. Některé situace jako by vypadly z filmů Quentina Tarantina, jiné jsou natolik nápaditě groteskní, že mi připomněly slavné eskapády účetního Fantozziho. Michal Březina navíc nezůstává jen u prvoplánového hláškování. Má dobré nápady, cit pro detail a především chuť vymýšlet vlastní absurdity, které čtenáři utkví v paměti a někdy mají i širší význam v rámci autorova univerza.
A pokud si po několika prvních stránkách budete říkat, že by to celé sneslo trochu více vulgarity, neztrácejte naději! Vyčkejte příchodu chladnomyslného intergalaktického kapitána, geniálního stratéga a evidentně také dobrovolného hasiče. Pak už si nejspíš stěžovat nebudete.
Postavy, jazyk a pár drobných zádrhelů
Pochvalu si zaslouží také samotné postavy. Jsou zajímavé, chovají se konzistentně a díky doprovodným ilustracím si k nim snadno přiřadíte konkrétní podobu, takže vám rychle utkví v paměti.

Podobně dobře je na tom i autorův cit pro jazyk a slovní zásobu. Michal Březina se nebojí bohatých a fantaskních příměrů, které opět dokážou obyčejnou situaci proměnit v malou literární grotesku. Když se například holenní kost z výšin padajícího Tonyho strukturálně zhroutí stejně jako jeho představa o bezpečném přistání po pádu ve volném stylu, člověk jen uznale pokývá hlavou nad hláškařským arzenálem tohoto autora.
Ne všechno je však dokonale vybroušené. Některá složitější souvětí by si zasloužila ještě trochu péče a podobně je tomu i u dialogů. Zatímco hláškování a vzájemné pošťuchování postav funguje na jedničku, v klidnějších pasážích, kdy hrdinové například v lodním kokpitu plánují další postup, občas není úplně jasné, kdo právě mluví a o co mu jde. Také přechody mezi jednotlivými myšlenkami by místy snesly plynulejší propojení.
Samotná stavba příběhu přitom funguje dobře, jen po vtipném a akčním rozjezdu vyprávění místy trochu zvolní. Do popředí se dostávají různé medailonky, rozhovory a krátké bulvární články, kterými Michal Březina dokresluje svůj vesmír. Některé z těchto vsuvek chytnou okamžitě, jiné už tolik ne. Právě jejich střídání s hlavní dějovou linií občas narušuje plynulost vyprávění. Jakmile se však děj znovu rozjede, všechno zase šlape jako dobře namazaný stroj.
Tady je ovšem potřeba vzít v úvahu i samotný autorský záměr. Podobný princip ostatně využívají například i slavní Strážci (Watchmen) Alana Moora a Davea Gibbonse, kde fiktivní dokumenty a novinové články pomáhají dokreslovat celý příběhový svět. Takové pojetí s sebou přirozeně nese určité tvůrčí kompromisy. Autor získává prostor k rozvíjení svého vesmíru i mimo hlavní dějovou linii, současně však riskuje, že některé odbočky oslabí tempo či čtenářský zájem. Aby se takový kompromis vyplatil, musí mít hlavní příběh dostatečný tah a samotné vyprávění stát na pevných základech. Jen tak mohou doprovodné vsuvky příběh obohacovat, aniž by čtenář ztrácel chuť se k němu vracet. A právě tuhle rovnováhu se podle mě nepodařilo vždycky udržet.
Výraznější rozvolnění tempa jsem přitom zaznamenal jen ve dvou pasážích. Právě v nich jsem cítil, že mě kniha přestává táhnout kupředu tak jako na začátku. Po dočtení však nakonec převládl dobrý pocit z celého dobrodružství a příjemné vzpomínky na chvíle, kdy jsem se při čtení opravdu dobře bavil.
Ilustrace a použití moderních tvůrčích nástrojů
Samostatnou zmínku si zaslouží také ilustrace. Michal Březina se rozhodl vzít jejich tvorbu do vlastních rukou. Využíval přitom nástroje generativní umělé inteligence a problematické části či detaily následně dolaďoval ve Photoshopu. Nešlo však o záležitost několika večerů. Podle vlastních slov na ilustracích pracoval déle než rok, téměř denně, a s postupným vývojem technologie se k nim opakovaně vracel. Tehdejší nástroje totiž ještě nedokázaly spolehlivě zachovat jednotnou podobu postav, jejich obličejů či oblečení. O to víc oceňuji práci, kterou ilustracím věnoval. Příště možná i v barvě?

Osobně v používání těchto nástrojů nevidím nic špatného, naopak jejich smysluplné využití sám podporuji. Některé scenérie a ilustrace jsou navíc doslova dechberoucí a je vidět, že si s nimi Michal Březina skutečně vyhrál.
U dvou ilustrací jsem měl ale pocit, že jejich zpracování ne zcela odpovídá tomu, co se právě odehrává na stránkách knihy. Tady ovšem připouštím i prostor pro vlastní představivost, protože každý čtenář si některé scény vyloží trochu jinak. Občasné rozdíly v podobě žoldákova obličeje při různých úhlech pohledu zase mohou souviset s technickými limity doby, ve které ilustrace vznikaly. Jde však o drobnosti, které celkový dojem nijak zásadně nenarušují.
Pro koho je Daleký Bersaan?
Pro koho ano: Samozřejmě pro fanoušky díla Michala Březiny a pro každého, kdo se nebojí zkusit něco nového. Dále pak pro čtenáře, kteří si užívají odlehčenou sci-fi, groteskní a místy drsnější humor, akční dobrodružství, svérázné hrdiny a originální světy. A také pro ty, kterým se líbí, když děj doplňují novinové články, medailonky a další nápadité vsuvky.
Pro koho spíše ne: Pro čtenáře, kteří hledají vážně pojatou sci-fi, vyžadují souvislé vyprávění bez odboček nebo nemají rádi vulgarity, grotesku a absurdní humor.
Tak co, stojí tenhle vesmírný výlet za to?
Tony Ramon: Daleký Bersaan je svižný literární kousek lehčí normotonáže, který si na nic zásadního nehraje. Nesnaží se přepsat pravidla žánru ani čtenáře zahltit složitými úvahami. Místo toho nabízí pořádnou porci humoru, bizarních situací, nečekaných zvratů a hmatatelnou radost z vyprávění. Samotný děj je sice poměrně jednoduchý, ale podaný nápaditě. Některé jeho souvislosti totiž vyplouvají na povrch až prostřednictvím postranních medailonků či krátkých kapitol, a tak se příběh místy skládá jako střípky barevného skla, které postupně vytvářejí celistvý obraz vitráže.
Na promyšlenosti celého světa je znát, že se tenhle příběh Michalu Březinovi převaloval v hlavě už pěkných pár let. Za tu dobu se k němu podle vlastních slov opakovaně vracel, přepisoval ho a piloval. Takový přístup dokáže příběh obohatit o spoustu zajímavých detailů, ale zároveň klade větší nároky na soudržnost a plynulost celého vyprávění. Z výsledné novely přitom čiší svérázný, místy až syrový autorský styl Michala Březiny. A zapomenout nechci ani na redaktora, který se na její konečné podobě podílel.
Novináři (hlavně ti, co nejsou padavky! :)) se tady díky hlavní postavě budou cítit jako doma. A všichni ostatní, kteří se rádi pobaví a chtějí si u knížky především odpočinout, se ocitnou na sice krátké, ale o to příjemnější návštěvě, na kterou budou ještě pár dní po dočtení rádi vzpomínat.
Sranda: 9/10
Propracovanost a nápaditost 9/10
Sloh 7.5/10
Dík, že čtete!
Mickey -.-
PS: Koukněte na další knihy toho autora ve výpisu na konci článku.

Informace o knize
| Název | Kosmo opera Tony Ramon – Kniha první: Daleký Bersaan |
|---|---|
| Autor | Michal Březina |
| Nakladatelství | Golden Dog |
| Rok vydání | 2026 (1. vydání) |
| Počet stran | 192 |
| Žánr | Sci-fi, komediální space opera |
| Vazba | Brožovaná |
| Formát | 125 × 195 mm |
| Ilustrace | Michal Březina |
| ISBN | 978-80-7711-010-5 |
Bibliografické údaje: Golden Dog.
Další knihy Michala Březiny
Odkazy na profily jednotlivých knih a tam, kde je k dispozici ověřená nabídka, také přímo na stránky vydavatelů.
Samostatné knihy
| Kniha | Databáze knih | Nakladatelství / dostupnost |
|---|---|---|
| Kosmo opera Tony Ramon: Daleký Bersaan (2026) | Databáze knih | Koupit u Golden Dogu |
| Není nebe nad Mexikem (2023) | Databáze knih | Koupit u Golden Dogu |
| Zlé časy (2023) | Databáze knih | Přímý odkaz u vydavatele neověřen |
| Do smrti daleko (2021) | Databáze knih | Koupit u Golden Dogu |
| Měsíční deník (2016) | Databáze knih | U vydavatele: prodej ukončen |
| Pošuci z galaxie Real (2010) | Databáze knih | Staženo z prodeje |
Povídky v antologiích
| Kniha | Databáze knih | Nakladatelství / dostupnost |
|---|---|---|
| Smečka (2024) | Databáze knih | Koupit u Golden Dogu |
| Vostrá krása (2019) | Databáze knih | U vydavatele: není skladem |
| Uchovej mou duši (2018) | Databáze knih | E-kniha zdarma u vydavatele |
Dostupnost jednotlivých titulů se může měnit. U některých starších knih není aktuální přímý nákup u vydavatele potvrzen.

Diskuse
Přidat komentář »