Domů›Recenze›Zaslaná pošta – Úžasná Zeměplocha – Pratchett Terry
Recenze

Zaslaná pošta – Úžasná Zeměplocha – Pratchett Terry

Psát recenzi na dvacátou devátou knihu románové řady není lehký úkol. Zeměplocha Terryho Pratchetta je ale fenomén, který trvá bezmála dvacet let, a jeho příběhy, ač na první pohled samostatné, tvoří velice složitou a precizně utvořenou strukturu, kterou plně ocení pouze věrní čtenáři. Pratchett píše tak, že i u jeho posledních knih se smějí ti, kteří se setkávají se Zeměplochou poprvé, ale opravdová zábava začíná v okamžiku, kdy se v placatém světě na hřbetě obří želvy pohybujete jako doma.

Pratchett Terry - Zaslaná pošta - Úžasná ZeměplochaPratchett je znám jako ironizátor pozemských fenoménů i nešvarů, do magického světa a času zasazuje předměty každodenního života a ukazuje, jak by to také mohlo být. V knize nazvané Pravda (Talpress, Praha 2001) popisuje vznik žurnalistiky v obrovské a kypící aglomeraci Ankh-Morpork. Město samo je jednou z hlavních postav celého Pratchettova literárního snažení, je jakousi esencí urbanistického centra vysněného všemi lidmi toužícími po úspěchu. Je jakýmsi praměstem, zhmotněním naděje s jediným pevným pravidlem – nic není pevně dané. S novým stoletím, podobně jako v našem světě, přicházejí změny. V Pravdě to je svobodná žurnalistika v městském státě, v jehož čele stojí absolutistický patricij, dříve v Těžkém melodičnu (Talpress, Praha 1998) hudební revoluce a vynález rock´n´rolu, v Zaslané poště parafrázuje Pratchett pozemský internet a jako kontramotiv používá zastaralou instituci klasické pošty.

Kniha je samostatným prvkem v celé zeměplošské řadě, ale objevují se v ní postavy z předchozích knih, konkrétně jmenovaný patricij je protentokrát jednou z hlavních postav. Jeho charakter Terry Pratchett brousí téměř od počátku celé řady, patří k jedné z nejsložitějších a nejzajímavějších postav Zeměplochy. Kontrast z postavení absolutního vládce, tyrana na straně jedné a z jeho liberálního, osvíceného myšlení na straně druhé, je přesně to, nač se Pratchett ve svých knihách specializuje. Podobné motivy a jeho zábavný sloh mu umožňují vykouzlit úsměvné i smrtelně vážné okamžiky, které působí velice silný čtenářský prožitek. Podobně je tomu i s hlavní postavou knihy – Vlahošem Rosretem (Pratchett je i mistr onomatopoické komiky). Původně podvodník z povolání je vržen do magického prostoru staré pošty, která je vyplněna desítkami tisíc nedoručených dopisů. Podle Pratchettovy teorie mají slova obrovskou moc a v místech, kde se jich hromadí hodně, dochází k zakřivení času a prostoru, důsledkem čehož se i na poště dějí záhadné věci.

Českému čtenáři se může vybavit Čapkova Pohádka poštovská, místy jsou si obě díla podobná. Pratchett sice pro třídění dopisů zaměstnal golemy, ale totožný je například prvek pošťáckých čepic, které v obou případech symbolizují uznání a příslušnost k vážené instituci a jsou součástí úsměvných poštovských scén. A poslední společný motiv – kodex poštovního úřadu: Pošta musí být doručena. U Čapka je to jedno zamilované psaní, Pratchett jich má stovky a patří jen k jednomu z prvků syžetu. Pratchettův záměr je zřejmě poněkud jiný než Čapkův, ve své knize neřeší pouze otázky cti poštovské, ale také cti osobní, zodpovědnosti za vlastní činy a vyhlídky naděje v beznadějných situacích.

Ač jsou Pratchettovy postavy z magického světa, jejich myšlení je veskrze moderní, jsou zcela kompatibilní s naším vesmírem i jeho chápáním. Autor vykresluje charaktery tak, že jsou čtenáři více než přístupné, dokáží si získat sympatii, náklonnost, která zajišťuje jejich věrnost i v dalším díle. Hrdinové u Pratchetta jsou hrdiny v pravém slova smyslu jen zřídka. I v této knize se objevuje autorův oblíbený motiv, kdy se z postavy záporné proti její vůli stává ikona, za kterou její okolí spatřuje možné naplnění svých snů. Tak funguje magický svět Zeměplochy. Lidé sní své sny a ty se podle vesmírného řádu musí „nějak“ naplnit. Pratchett je skvělý vypravěč a sledovat jeho líčení, jak k naplnění lidských představ dojde, nikdy není nudné.

Bylo by nešťastné zařadit poslední knihy o Zeměploše prostě a jednoduše do žánru fantasy. Setkáváme se sice s kulisami, které žánrově odpovídají, ale zde podobnost končí. Pratchett nabízí jiný pohled na zaběhnutá klišé, snaží se podívat se na literární problematiku z jiných úhlů. Mágové a čarodějky mu skutečně nejsou ničím víc než pestrou kulisou, kterou nabízí dnešnímu čtenáři toužícímu po mnohých efektech. Pokud si dokážeme odmyslet okolní divadlo, dostáváme se k příběhům s opravdovou hloubkou, k příběhům ze života. Pratchettovy knihy jsou ne neprávem zařazovány do humoristické literatury, ale gagy prvních dílů jsou čím dál častěji střídány hořkým úsměškem a ironie, která byla vždy tak jemná a milá, má stále více ostrých hran.

K úspěchu Zeměplochy u nás stále přispívají také překlady Jana Kantůrka, jenž je se Zeměplochou v Čechách pevně spjat. I tentokrát odvedl fortelnou práci, protože Pratchettovy překladatelské oříšky se lehce mohou stát noční můrou. Překladatelovy poznámky pod čarou jsou navíc plné osobitého humoru a jsou dalším z důvodů, proč si knihu přečíst.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

RK
Redakce Fantasy Planet

Richard Klíčník

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. AF
    Artemis Fowl před 21 roky

    bezmála 20let?
    Barva kouzel vyšla v roce 1983, to by skalní fan mohl vědět :-).

  2. G
    ghostik před 21 roky

    zajimavy clanek, pekne!jen jedna vec, rekl bych ze semafory neparafrazuji internet, ale faxove a telefonni sluzby. Popripade dalnopis, ale jinak bomba :o)

  3. RK
    Richard Klíčník před 21 roky

    Podle informací od samotného T. P. jde doopravdy o internet. A je to zjevné…

  4. JN
    Jmeno neuvedeno před 21 roky

    jeto super a myslim ze ma jit o internet

  5. B
    Buliznik před 21 roky

    Tahle kniha mi smakovala, i kdyz…nechapu, proc je na zadni strane vyzrazen kompletni dej knihy a dale mi pripada (coz nesouvisi s prvnim bodem), ze jsou pratchettovske knihy az presprilis pruhledne, vse tak nejak smeruje k zaveru, zadne prepvapeni, vse konci dobre, hrdinove degraduji na loutky v rukou autora… ale kniha super, hlavne ja si dost potrpim na magy, ty jsou da best pro me.

  6. C
    Corax před 21 roky

    Jo ten kompletní děj knihy na zadní straně je dost debilní nápad. 8/10 fajn ale při srovnání s ostatníma zeměplochama je to spíš podprůměr.

  7. E
    Enci před 21 roky

    To Corax
    To je vec nazoru, podle toho meho je to proste trochu jina Zemeplocha – dospelejsi, ktera nejiskri mnozstvim primocarych vtipu, ale zato s vtipky promyslenejsimi. A hlavne bud vzdan dik Janu Kanturkovi, protoze bez jeho prekladatelskeho umeni by Zemeplocha nebyla u nas ani zdaleka tak uspesna jako je.

  8. A
    Aznorb před 21 roky

    Z posledních Zeměploch mi tahle sedla rozhodně nejvíc a k holdu překladateli se rád připojuji 🙂

  9. B
    Balt před 21 roky

    Vynikajúca kniha, výborná recenzia.

  10. L
    ledman před 21 roky

    Když sem si poprvé přečetl jméno hlavní postavy (Rosret), nevím proč, v hlavě mi naskočilo Reuters (nezačínali náhodou s poštovními dostavníky???)

  11. E
    Efik před 21 roky

    Instituce\ techno.
    Pekna prachetovka, to jo. Ale Musim rict ze me vic sedela jeho drivejsi „nedospela“ tvorba ala Carodejky, Mrakoplas(Lehke fantasticno, Carodejky na cestach apod.),kdy slo jeste o pribeh. Jeho zavadeni novych instituci a technologii do Zemeplochy me uz prijde ponekud monotoni.Chce to opet nejakej ulet Terry!!!

  12. M
    moucha před 21 roky

    Zajímalo by mě něco o vítězi aukce mágu Pelcovi…