Domů›Recenze›Ploty z kostí – Šlechta Vladimír
Recenze

Ploty z kostí – Šlechta Vladimír

Pokračování dlouho očekávané trilogie Gordonova země se na prodejních pultech objevilo zhruba rok po Zahradě sirén. Kniha neobsahuje žádný recyklovaný příběh, takže před sebou máme čtyři sta čtyřicet stran naprosto nového textu.

Šlechta Vladimír - Ploty z kostíDěj je rozdělen do tří částí. V první sledujeme osudy starých známých, kteří opanovali většinu prostoru předchozí knihy – Andres stále putuje močály, aby nalezl své dítě. Druhá a třetí část je ve jménu nových postav. Zejména je to dvojce Thompson a Kočka Langtre, kteří táhnou celý příběh třetí části – ti se zase snaží zachránit syna Sylvy de Barro, kterého mají v pařátech vypočítaví elfové.
Sama druhá část je pak odbočkou do minulosti, jež s vynalézavostí odhaluje totožnost černokněžníka Orichalkiana.

Šlechta píše v poslední době akční fantasy. Pryč jsou časy, kdy tahounem příběhu bylo odhalování tajemství Ptákohlavců. Teďka čtenáře baví bojem. Jsou to především hromové hole paedwanků, které bojům dávají šťávu. Právě souboj malých skupin je jako stvořený pro Šlechtův vtip a nápaditost.
Mezi boji čtenáře poutá stále oblíbenější mechanika – popis zastaralých technologií a důvtipné boření svých mýtů.

Atmosféra knihy silně připomíná poetiku kolonizace Amerického kontinentu, nejbližší je asi přirovnání k filmu Poslední Mohykán. Indiánské kmeny nahrazují kmeny skřetů, elfů, a různých míšenin těchto ras s lidmi.

I když se tam někde za hranicemi mění časy a impérium válčí s Mořským lidem (paedwanky), je dobré, že si Šlechta zachoval pohraniční atmosféru. Pořád je to především příběh individualit a v knize nejde příliš o mocnosti a národy. I síla magie je podchycena rozumně, kouzelníci nejsou všemocní černokněžníci, spíš zvládají jedno dvě užitečné kouzla a je jenom na nich, jak a kdy je použijí.

Šlechta se s přibývajícími knihami stále lepší. Psychologie hrdinů je stále barvitější, skvěle umí popsat dětskou bezprostřednost. Nejdůležitější ovšem je, že s přibývajícími knihami se mu daří držet svůj svět na uzdě a Pohraničí tak stále působí celistvým dojmem.

Takže máme za sebou další díl, v němž se sice nic zas tak zásadního nestalo, ale přečtení Plotů z kostí nemá s promrhaným časem nic společného. Spíš se nám postavy přeskupily, aby v závěrečné části hrdinně padly ve válce za dobrou věc. Uvidíme, jak se autorovi podaří uzavřít osudy hrdinů v závěrečné knize. Vzhledem k počtu postav si zavdal s úkolem vpravdě nelehkým.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

Facebook (otevře nové okno) X / Twitter (otevře nové okno)

Pro Instagram otevřete nabídku sdílení, pokud jej vaše zařízení nabízí, nebo zkopírujte odkaz a vložte jej do nálepky Odkaz ve Story.

JM
Redakce Fantasy Planet

Jan Michálek

Mohlo by vás zajímat

Všechny články »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. R
    Radimkiller před 19 roky

    Prave sem se na to vrhl, a nemá to chybu.

  2. C
    Cenis před 19 roky

    pro me jsou Ploty po Krvavem pohranici nejlepsi Slechtova vec 🙂

  3. T
    tony před 19 roky

    suhlas , Radime.

  4. E
    Envel před 19 roky

    Vcera v noci jsem to docetl. Souhlasim s Cenisem, oproti Zahrade Siren(ktera byla taky dobra)to je obrovske zlepseni.

  5. MB
    Michael Bronec před 19 roky

    od nakladatele
    Jakožto nakladatele knihy mě čtenářská chvála rozhodně těší! 🙂

  6. E
    Ela před 19 roky

    Půjčila jsem Zahradu sirén kamarádce, takže i když už mám Ploty z kostí doma, nemohu si je přečíst, když si chci nejprve Zahradu oživit. Moc mi to neusnadňujete…

  7. JM
    jan michalek před 19 roky

    No, neřekl bych, že by mezi kvalitou jedničky a dvojky byl nějak zvláštní rozdíl. Spiš si Šlechta udržuje svůj poměrně vysoký standart.

  8. H
    Helena před 13 roky

    Ploty
    Přestože nejsem fanynka fantasy, na dovolené jsem přečetla Ploty z kostí jedním dechem a vůbec mi nechyběla návaznost na 1. díl. Líbila se mi.