Zaklínač: Skleněný dům
Protentokrát jsme se rozhodli sáhnout tak trochu do komiksového archivu. Konkrétně do roku 2015, kdy nakladatelství CREW vydalo první komiksové dobrodružství Bílého vlka, Geralta z Rivie, s názvem Skleněný dům.

Příběh začíná v Černém lese, v oblasti Angernu, kde Geralt narazí na ovdovělého rybáře Jakuba. Ten se zaklínači při společném posezení u ohně svěří, že jeho mrtvá žena vlastně až tak mrtvá není a pohybuje se po okolí jako bruxa. Shoda náhod oba muže dovede k tajemnému sídlu – Skleněnému domu s nekonečným množstvím chodeb a pokojů, jejichž poloha se neustále mění. Geraltovi nezbývá než zjistit, co se v domě skutečně děje, protože je to jediný způsob, jak se dostat ven živý.

Skleněný dům spadá mnohem víc do reálií světa herního Zaklínače než do toho knižního. Vypovídá o tom především Geraltovo oblečení připomínající jednu ze zbrojí z druhého herního dílu – Zaklínač: Vrahové králů. I přesto je zde stále patrný vliv a odkaz na Sapkowského povídky. V tomto konkrétním případě na povídku Zrnko pravdy. Hlavní kostra příběhu je prostá a má jasně vytyčený cíl. I tak si ale Paul Tobin nechal prostor pro jeden výrazný zvrat, který ovšem zkušené čtenáře a fanoušky Zaklínače s velkou pravděpodobností až tak nepřekvapí.
Kvalita kresby v rámci celého komiksu poněkud kolísá. A to hlavně u širších záběrů postav, na nichž občas dochází ke zvláštním a někdy až komickým disproporcím těla, a obličej se mění v jednolitou barvu bez jakéhokoliv náznaku tváře. Joe Querio je však mnohem zdatnější u panelů zblízka, ale jeho hlavní doménou, v níž exceluje, je zachycení tajemné atmosféry hvozdu a prokletého Skleněného domu, čemuž bezesporu napomáhá i zvolená barevná paleta v odstínech zelené, modré a kouřově fialové.
Akční scény neurazí, ale také se nijak výrazně nezaryjí hlouběji do paměti. Najde se pár sekvencí, které by snesly panel či dva navíc, aby měl souboj patřičný spád. Přeci jen je Geralt zaklínač, člověk s posílenými smysly, jehož pohyb by měl být rychlý a dynamický.
Poněkud rozpačitě mohou působit bubliny, v nichž Geralt při sesílání znamení křičí jejích názvy. Ti, kteří Zaklínače až tak neznají, tuto volbu s největší pravděpodobností přivítají. Pro ty, kteří ovšem příběhy Geralta znají jako své boty, mohou výkřiky působit poněkud zvláštně a rušivě. Minimálně mě osobně ze čtení pokaždé vytrhlo, kdy Geralt zakřičel Igni.
Zmíněno by mělo být i samotné fyzické zpracování komiksu. Knihu tvoří pět čísel/sešitů svázaných dohromady, jejichž obálky krásně oddělují jednotlivá čísla. Použitý papír je dostatečně kvalitní, aby na něm vynikla kresba, nezůstávaly na něm otisky prstů, a hlavně aby se od něj neodráželo světlo, které by během čtení rušilo. Jako bonus je na úplném konci přibalena ukázka prvotních konceptů některý scén a pár litografií od různých autorů.
Skleněný dům možná neoplývá nejoriginálnějším příběhem plným zvratů, avšak pro úplné nováčky to může být ta správná vstupní brána do zaklínačského světa. Staří matadoři a zavedení fanoušci zajisté ocení tajemnou atmosféru hvozdu, odkaz jak na povídky, tak počítačové hry, a hlavně to, že Paul Tobin zachoval jádro Sapkowského příběhů o Geraltovi, kdy věci nemusí být vždy takové, jak se na první pohled zdají, a že tím skutečným monstrem nemusí být příšera potulující se zakletým hvozdem.
Skleněný dům
Scénář: Paul Tobin
Kresba: Joe Querio
Překlad: Martin D. Antonín
Vydala: CREW, 2015
Počet stran: 136
Vazba: brožovaná s chlopněmi
Cena: 329 Kč
Ukázkou z komiksu si můžete zalistovat ZDE



Diskuse
Přidat komentář »