Silent Hill – V nitru hynoucí – Ciencin Scott, Templesmith Ben, Salman Aadi

Silent Hill vymysleli Japonci, což samo o sobě v této branži znamená, že půjde o produkt podivný až prapodivný. Zkrátka dělají věci jinak. Už v samotné pc hře jde hlavně o atmosféru. Neurčité tvary, které se na okraji vašeho zorného pole proměňují v podivné nestvůry a ne-bytosti, šero až temno a podprahové dunění, klokotání a tepání, které naleznete jak ve hře, tak ve filmu.

Základní dějová linie je asi takováto: Kdesi v Americe existuje tajuplné městečko Silent Hill, které je jakousi branou „jinam“. Něco se tam zkrátka stalo a věci se doslova a do písmene podělaly. Všechny díly hry (jsou zatím čtyři) sledují osudy těch, které se město snaží pohltit. Hra se musí hrát tak, že postupujete od úkolu k úkolu, abyste matce pomohli najít její ztracenou dcerku, která se nějak dala dohromady s městskými démony.

Film je podobně schematický, což mu kritiky vyčítají, příliš se drží předlohy, a to mu ubírá velkou část bodů, které získal díky skvělé atmosféře.

A pak je tu ještě komiks romanopisce Scotta Ciencina. Ten vypráví jinou část příběhu. Vrací se k příčinám a vypráví příběh po svém. Dokonce na rozdíl od filmu zvládá zachytit plastičtěji charaktery postav, což je právě výsledek toho, že nevyužívá příběhu, ale atmosféry a prostředí.

Komiks Silent Hill má dvě části, každou maloval jiný tvůrce s odlišným stylem, ale je pozoruhodné, že atmosféru se jim daří udržet oběma – a to i bez zvuků filmu a hry. První polovina knihy (nakreslil ji Ben Templesmith) vypráví příběh Lynn DeAngelisové, která se vypraví do Silent Hillu natočit studentský film. Pak už ji jen nacházíme na psychiatrii, kde nereaguje vůbec na nic až do okamžiku, kdy ji moci a slávychtivý psychiatr Troy Abernathy odveze do městečka. Tam se pochopitelně začnou dít věci.

Druhá polovina popisuje pátrací výpravu do Silent Hillu, kterou podnikne skupina mladých lidí pod vedením dívky, která v Silent Hill nejen vyrostla, ale má k němu i klíč… Autorem kreseb je Aadi Salman, je to jeho první práce na větším komiksovém celku, přesto (nebo právě proto) působí invenčně a zajímavě.

Vizuální stránka se u obou drží předlohy, stíny dostávají neurčité tvary postav a nikdy nevíte, na co přesně se na stránce díváte. Jediné konkrétní jsou nápisy na zdech, které tvoří možné indicie k rozřešení tajemství Silent Hillu.

Stejně je s podivem, jaký dopad má počítačová hra. Silent Hill není špatný komiks, ale musíme si položit otázku, jestli by měl v těžké konkurenci, jaká za oceánem panuje, šanci na úspěch. Pokud už vás atmosféra Silent Hillu pohltila, zkuste ho. Pokud jste se s ním nikdy nesetkali, je to možná zase dobrá cesta k filmu a ke hrám – můžeme tedy říct, že zcela bezchybně plní svou marketingovou úlohu a doplňuje důstojně paletu toho, co můžete ve městě duchů nakoupit.