fantasy
Přemyslova krev
Svobodová Jitka
Píše se rok 999. Umírá kníže Boleslav a zůstávají po něm tři synové. Nejstarší Boleslav, prostřední Jaromír a nejmladší Oldřich. Ovšem knížecí stolec je jen jeden. A českou zemi obklopují kořistní vladaři, kteří využijí každé nesvornosti. Z jedné strany Boleslav Chrabrý a jeho Polané, že druhé říše vedená mladičkým, leč velmi ambiciózním císařem Otou. Uvnitř čerstvě christianizované země to rovněž vře; stará víra má hluboké kořeny.
Historické drama začíná! Místy kupodivu vedené jako konverzační komedie. Což jen přiostřuje břit dění…
Přicházejí: Thiddag Biskup! Hněvsa Vršovec! Prokopios; poustevník, který oral ďáblem! & mnozí další…
- Autor
- Svobodová Jitka
- Překlad
- -
- Nakladatel
- Straky na vrbě
- Vyšlo
- 18. 9. 2017
- Počet stran
- 820
- Provedení
- váz.
- Obálka
- Jana Šouflová
- ISBN
- 978-80-87364-71-0






Konverzační komedie?
Boleslav leží na marách a jeho tři synové stojí nad ním.
Oldřich: Tak už to ten starej paprika má konečně za sebou! (smích) Teď to rozjedeme! Přineste medovinu a gusle! (smích a hvízdání)
Boleslav ml.: Ne tak zhurta! Teď jsem kníže já! (smích)
Oldřich: Ty? Ty bys mohl vládnout leda tak prasečinci! (smích)
Jaromír: Huh, huh, Jaromír být kníže! (smích)
Oldřich: Ty kušuj! Od té doby, co tě porodní bába na hlavu upustila, nemáš ani poradní hlas! (smích)
Dveře do síně se rozletí a dovnitř vpadne Boleslav Chrabrý s obrovskou sekerou.
Boleslav Chrabrý: Všecky vás porubu, holoto česká! (smích a hvízdání)
Stěnu mezi okny proboří beranidlo a vzniklou dírou vejde elegantní císař Otto s družinou vymóděných transvestitů.
Otto: Tady je ale přeboleslavováno! (smích, potlesk, reklama)
Hmmm, nějak tak to asi bylo
Ještě aby tam náhle ze stínu nevystoupila tajemná postava s pokřikem:
„Jsem nový president Fandomu! To je víc než nějaký český kníže! Pokloňte se, holomci!“
Racek:
Děkuji. Takové čtenářské reakce mi občas ukáží, že ta práce, co dělám, má nějaký smysl a není to jen pokrývání papíru tiskařskou černí.
No jo, já byl spokojen, nicméně je to jen můj názor. Já taky třeba nechápu, co se může komu líbit na hodnejch upírech, živých mrtvolách či komiksech. U těch to je ovšem moje obcese s mládí, kdy na všech zdích, nástěnkách a silnicích vládla názorná agitace. Tehdejší supermany representovali dělníci s kladivy a ženy s nebezpečnými srpy na traktoru. Případně impérialista sedící na žoku peněz, což ovšem vzbuzovalo v mládeži spíše závist. To bylo pro mě dost na celý život.. Na druhou stranu, oni měli k životu tak nějak blíž, jak si dnes uvědomuji.
Já jsem prostě rád za konkrétní spokojené čtenáře; zvláště pokud z jejich komentářů vyplývá, že knihu přijímají zhruba tak, jak byla napsána (dle mého mínění). A tohle dílo je pro mě celou dobu na hraně; může to skončit jako vánoční bestseller, ale i neprodejná historická podivnost. Tím si jako nakladatel nejsem jist, dokud mi to čtenáři nerozlousknou.
to Michael Bronec: Oni v tom spolku mají nějakého nového prezidenta? Jestli ano, jistě vybrali někoho, kdo má nadhled, podhled, je prudce inteligentní a hyperkorektní 🙂