 |
Kapitola V.
Toho večera seděla moje sestra na posteli a do omrzení si kartáčovala vlasy. Kartáčovala si je každý večer stokrát a pokaždé to počítala. Netušil jsem proč.
„Co to děláš?“ zeptala se mě.
„Dívám se na svou nohu,“ odpověděl jsem.
Zíral jsem na chodidlo své pravé nohy. Přes jeho střed vedla tenká růžová čára, přes celou jeho klenbu, skoro až k patě – památka na to, jak jsem jako batole šlápl na střep. Vzpomínám si, jak jsem se to ráno probudil ve své postýlce a díval se na černé stehy, které držely okraje rány u sebe. Je to moje nejstarší vzpomínka. Na tu růžovou jizvu jsem si už zvykl. Malá dírka vedle ní byla nová. Nacházela se v místech, kde jsem ucítil tu náhlou bolest, ale teď nebolela. Byla to jen dírka.
Dloubl jsem do ní ukazováčkem a připadalo mi, že se něco uvnitř díry stáhlo hlouběji.
Sestra si přestala kartáčovat vlasy a zvědavě mě pozorovala. Vstal jsem, vyšel z pokoje a zamířil jsem do koupelny na konci chodby.
Nevím, proč jsem se na to nezeptal dospělých. Tehdy jsem se ale dospělých nevyptával na nic, jedině když nebylo zbytí. Toho roku jsem si vydloubal z kolene bradavici zavíracím nožíkem a zjistil jsem, jak hluboko můžu říznout, než to začne bolet, a jak vypadají kořeny bradavice.
V koupelnové skříňce za zrcadlem byla pinzeta z nerezové oceli s ostrými špičkami, určená na vytahování třísek, a krabička náplastí. Posadil jsem se na kovový bok bílé vany a znovu prozkoumal díru ve své noze. Byl to jednoduchý kruhový otvor s hladkými okraji. Jak je hluboký, jsem neviděl, protože mi v tom něco bránilo. Něco v ní bylo. Něco, co se stahovalo pokaždé, když se toho dotklo světlo.
Připravil jsem si pinzetu a čekal jsem. Nic se nedělo. Nic se nezměnilo.
Přidržel jsem před otvorem ukazováček levé ruky a zastínil jsem ho tak před světlem. Pak jsem špičky pinzety přiložil těsně k otvoru a čekal jsem. Napočítal jsem do sta – možná inspirován sestřiným rozčesáváním vlasů. Potom jsem ukazováček odtáhl a bodl jsem pinzetou dovnitř.
Konečky pinzety jsem zachytil hlavičku červa, pokud to byl červ, stiskl jsem a začal jsem tahat.
Pokusili jste se někdy vytáhnout žížalu z díry? Víte, jak se uvnitř drží? Jak používají celou délku svého těla, aby se zapřely o stěny? Vytáhl jsem z díry ve své noze možná na palec délky toho červa – růžového a šedého, skvrnitého jako něco nakaženého – a dál to nešlo. Cítil jsem, jak se v mém mase vzpřičuje a zabraňuje mi, abych ho táhl dál. Neděsilo mě to. Zjevně to bylo něco, co se lidem stává, jako když měla sousedovic kočka Mlhulka škrkavky. Já jsem měl červa v noze a snažil jsem se ho vytáhnout.
Kroutil jsem pinzetou a přitom jsem přemýšlel. Vzpomněl jsem si na špagety na vidličce a začal jsem červa na pinzetu navíjet. Pokoušel se zalézt zpátky, ale já jsem pinzetou pomaloučku otáčel, až už to dál prostě nešlo.
Cítil jsem v sobě ten lepkavý, plastický způsob, kterým se to ve mně snažilo udržet. Bylo to, jako bych si vytahoval proužek vlastního svalu. Sklonil jsem se, jak nejvíce jsem dokázal, natáhl jsem levou ruku a otočil jsem kohoutkem s horkou vodou, tím, co má uprostřed červenou tečku, a nechal jsem ji téct. Voda vytékala z kohoutku a dolů do vany tři nebo čtyři minuty, než z ní začala stoupat pára.
Když byla voda vařící, natáhl jsem nohu a pravou ruku, pev-ně jsem sevřel pinzetu a část tvora, kterou se mi podařilo vytáhnout ven. Pak jsem tu část, kde ho pinzeta držela, strčil pod horkou vodu. Voda mi stříkala na nohu, ale byl jsem zvyklý běhat bos a měl jsem chodidla ztvrdlá, takže jsem to skoro nevnímal. Tam, kde se voda dotkla mých prstů, to bolelo, ale byl jsem na to připravený. Červ ne. Cítil jsem, jak se uvnitř mne napíná a snaží se uniknout horké vodě, a přitom ztrácí oporu. Vítězoslavně jsem otočil pinzetou a začal tu věc ze sebe vytahovat. Její odpor byl čím dál slabší.
Trpělivě jsem tahal, a jak se stále větší část červa ocitala v hor-ké vodě, začal ochabovat. Už jsem ho měl venku skoro celého – ale pak jsem začal být příliš sebejistý, příliš spokojený sám se sebou a neopatrný. Zatahal jsem příliš silně a červ se přetrhl. Ten konec, který zůstal venku, byl potrhaný a mokvavý, jako kdybych ho usekl.
Nicméně i když kousek toho tvora zůstal v mé noze, musel být maličký.
Prohlédl jsem si červa. Byl tmavě šedý a světle šedý s růžovými skvrnami, článkovaný jako obyčejná žížala. Jakmile jsem ho vytáhl z horké vody, okamžitě se vzpamatoval. Kroutil se a ta část těla, která byla navinutá na pinzetu, teď volně visela dolů a svíjela se, i když jsem ho držel za hlavičku (Byla to hlavička? Jak jsem to měl poznat?) v pinzetě.
Nechtěl jsem ho zabít – nezabíjím zvířata, když to není nutné – ale zbavit jsem se ho musel. Byl nebezpečný. O tom jsem nepochyboval ani na chvíli.
Podržel jsem červa nad odtokovým otvorem vany, kde se kroutil v horké vodě. Pak jsem ho pustil a díval jsem se, jak mizí v potrubí. Nějaký čas jsem ještě nechal vodu téct a umyl jsem pinzetu. Nakonec jsem si dírku na chodidle zalepil kouskem náplasti a ucpal jsem odtok zátkou, aby červ nemohl vylézt zpátky, až zastavím vodu. Otočil jsem kohoutkem. Nevěděl jsem, jestli je ta věc mrtvá, ale nepřipadalo mi, že by byla schopná vylézt z potrubí.
Vrátil jsem pinzetu zpátky do skříňky, ze které jsem ji vzal, pak jsem ji zavřel a podíval jsem se na sebe do zrcadla.
Uvažoval jsem jako tolikrát, když jsem byl v tom věku, kdo jsem a na co přesně hledí tvář v zrcadle. Jestli ten obličej, na který jsem se díval, nebyl já, a já jsem věděl, že není, protože já zůstanu stále já, ať už se s mým obličejem stane cokoliv, kdo tedy? Co se na mě dívalo?
Vrátil jsem se do ložnice. Tohle byla moje noc a mohl jsem nechat dveře na chodbu otevřené, a tak jsem počkal, až sestra usne, aby na mne nežalovala, a pak jsem si v kalném světle z chodby četl další dobrodružství Tajné sedmy, dokud jsem neusnul.
Váz., 184 str., překlad Petr Caha, obálka: Lane Coder, cena 259 Kč, vyjde 28. srpna 2013
Konečně! Ale 184 stran, to je čtení tak na jeden večer. 🙁
Mamil
Kdepak, kniha ještě nevyšla. Ještě si 7 dní počkáme
Sirius: To je divný, a co tady teda dělá?
Jinak jsem celkem zvědavý na překlad, vyhlížím ho trochu s obavami…
Všichni na ten překlad čekáme s obavami…
Pokud je kniha u nás v e-shopu, měla by být k dispozici v knihkupectvích Fantasya (Praha), Arrakis (Brno) a Matrix (Ostrava) a samozřejmě v e-shopech tady a na FantasyShop.cz.
Omluva
Velice se omlouvám, ale mou chybou došlo k uvolnění Oceánu na konci uličky o týden dřív, než skutečně vyjde. prostě jsem si špatně nastavil datum a kniha se proto objevila na webech. ještě jednou se za to všem omlouvám, a prohlašuji, že tato událost se v naší firmě stává jednou za deset let. Z mého selhání budou samozřejmě vyvozeny důsledky. Martin Fajkus
no co vím já, tak podle informací od nakladatele bude až toho 28.8.
Knihkupci
No ono řada titulů má sice pevně stanovené datum vydání, ale když už to maj knihkupectví na skladě tak to taky „pustí“ do oběhu o něco dřív. Viz. takové ty machinace okolo Harryho Pottera, to byla vždy sranda u vydání. 🙂
přidám se k pipinovi a ivovi; opravdu *překlad: petr caha*? to se fakt musí šetřit za každou cenu, pánové v polarisu? to se nedokáží nakladatelství poučit, viz *rtuť* apod.?
Petr Caha
regis: jen jedna technická – proč to spojení pana Cahy s Rtutí? Nebo jinak: nějaké konkrétní připomínky k jeho práci?
Nejde sehnat
Tak co se s tou knihou děje? 28.8. datum vydání a furt jí nikde nemůžu sehnat. Kurňa už!
2boris hokr: koniáš, druhé místo – dotek zla, překlad p. caha. a poptej se redaktorů jeho překladů, vědí víc.
to regis
Když se tedy dovoláváte redaktorů, tak já jsem jeden z nich. Caha po nás dělal např. cykly Johna Moora, Christophera Stasheffa, C. S. Gardnera, Richarda Kadreyho a hlavně Johna Morressyho a co vím, nikdo si na jeho překlad nestěžoval. Kolik znáte v branži překladatelům, kterým autor jako výraz uznání dedikoval jednu ze svých knih? Pro příklad s Dotekem zla jste musel sáhnout hodně hluboko – až do roku 1992.
M. Kocián
to miroslav kocián
inu, to, že si nikdo nestěžoval, ještě logicky neznamená, že byl překlad v pořádku 😉 ale nelze to vyloučit. také by mne zajímalo, čistě ze zvědavosti, jak autor originálu posuzuje kvalitu překladu. osobně vím jen o podobném vztahu kantůrek-pratchett a i tam půjde jen o zprostředkované hodnocení. ony i ty proslavené kantůrkovy překlady mají daleko k dokonalosti; ale je obecně těžké snažit se být v čemkoliv perfektní a nemožné v tom setrvat.
poslední mně známý příklad výrazné nutnosti redigovat překlady petra cahy je z roku 2002 (mamutí kniha humorné fantasy), také zajisté dřevní, ale potvrzující tendenci.
Ochránci pravé čistoty překladů jsou tu
A je to tady. Já to čekal. Překlad sice regis neviděl, ale už má potřebu si kopnout.
to regis
Mám pocit, že mluvím s velkým odborníkem. Jelikož ale nevím, kdo se skrývá pod nikem Regis, co kdybyste se představil – co děláte, co jste sám dokázal, jestli by se i na vaší práci nedala najít nějaká ta hnida… takové to CV, jak se dneska říká.
MK
2 jiří popiolek: rovnou *ad hominem*, což? když mogul, tak do huby 😀 a pro vaši informaci, tuto knihu koupil, za své, takže ano, překlad jsem viděl 😉 škoda, že špatný překlad nejde reklamovat jako vada zboží 😉
2 miroslav kocián: jmenuji se jan havliš a byl jsem mimo jiné redaktorem na tomto serveru *cca* 2 roky (2006-2008) a kritikou překladu SF (především z angličtiny) se dlouhodobě zabývám (v rámci fandomu třeba přednáška na fénixconu 2010), na FP je to např. v článku o knize „svatý seibowitz a vládkyně divokých koní“:https://www.fantazypla.net/clanek/svaty-leibowitz-a-vladkyne-divokych-koni-miller . a hnidy v mé práci (docent v oboru bioanalytická chemie; dále se zabývám lingvistikou, příležitostnou publicistikou i psaním povídek) hledejte po libosti, dokonce vám za to budu vděčný; bez otevřené kritiky se člověk nic nenaučí.
Otevřená kritika: Ta malá písmena na začátku vět vypadají fakt divně 🙂
to regis
Těší mě – nerad jednám s lidmi, co se stydí za svoje jméno.
Jen malá poznámka – než se někdo začne zabývat kritikou něčeho, neměl by se předtím alespoň nějaký čas zabývat tím něčím? Vy jste vážně nikdy nic nepřeložil, jen kritizujete jiné překladatele.
No, uměl jste si to vybrat. Ale nic ve zlém.
2 miroslav kocián: argumentace *ad hominem* a nic ve zlém? jak zábavné… bohové pod námi, a jak jste, prosím vás, odhadl, že jsem nikdy nic nepřeložil? vytáhl z klobouku kouzelníka pokustóna? když už se ptáte, přeložil jsem např. *cca* 1000 stran studijních materiálů z bioanalytiky, separačních metod a laboratorní diagnostiky, jinak běžně překládám odborné texty z AJ i do AJ, dokonce „musím“ psát originální texty anglicky – živí mě to 😉 navíc často čtu beletrii v originále (poslední dobou především díky českým nakladatelům SF a jejich tendenci nedovydávat vícedílná díla).
a ještě k oné poznámce, když už rány, tak z kanónu, františek x. šalda byl literární kritik *par excellence*, za to nepříliš úspěšný literát. kde je tedy nějaká souvislost mezi tím, že na kritiku překladu musím překlad provozovat? musel na kritiku beletrie šalda úspěšně nějakou psát? nestačí na kritiku překladu ovládat příslušné jazyky? seznání toho, že překladatel nepochopil větu nevyžaduje, abych já aktivně provozoval překladatelství.
čeho si čeští nakladatelé zatím ke své škodě tak často nevšímají (byť někteří už ano; btw, o kolik přišel talpress svými zoslenými překlady neala stephensona?), že ne každý čtenář je spokojený se špatnými překlady jen proto, že „rozumět to jde, ne? tak vo co de.“. koupil byste si nový vůz, u kterého něco hapruje, třeba posilovač řízení, jen s poukazem prodávajícího „no vždyť to jede, ne? tak nekecej, zaplať a drž ústa.“?
„Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lépěji na svým“ 🙂
to regis
Ponechám stranou otázku, jakou kvalifikaci má docent chemie ke kritice překladu beletrie (psaní a překládání odborných textů a četba beletrie v originále dnes není vcelku nic zvláštního, alespoň v akademickém prostředí). Takže jen malá, řekněme metodologická poznámka: nic proti (fundované) kritice překladu, ale nevšiml jsem si, že byste nějakou konkrétní kritiku předložil. Výkřiky typu „překládal to Caha, to zas bude hrůza“ asi za kritiku překladu příliš považovat nelze. Z kontextu Vašeho příspěvku z 29.8., 7.38, jsem navíc získal dojem, že v tu chvíli jste Cahův překlad ještě nečetl. Později (5.9.) ovšem tvrdíte, že jste překlad „viděl“ (četl? prolistoval?). Můžete tedy prosím jen velmi stručně napsat, v čem je překlad P. Cahy nejkvalitní? Děkuji.
Miroslav Kocián
to jako čtenář musí mít kvalifikaci, aby řekl, že překlad knihy není dobrý? Fakt? Takže, když si třeba dojdu do hospody na oběd, jídlo mi nebude chutnat (nebude to třeba správně okořeněné) a vynadám kuchaři za to, že nemá dobré, tak co? Seřve mě, že nemám 20 let praxe, vím o vaření houby a nemám do toho co kecat? Měl byste si asi uvědomit, že vaše nakladatelství funguje díky čtenářům, kteří si vámi vydávané knihy kupují a možná by nezaškodilo se k nim chovat lépe a brát si k srdci jejich poznámky. Netvrdím, že překlad pana Cahy je špatný, jeho práci neznám. (Ostatně knihu jsem ani nedržel v ruce, protože nemáte asi dost ošéfovanou distribuci a kniha u nás ještě není) Ale to, že najednou vystřídal paní Vojtkovou po x Gaimanech mi zrovna moc na klidu nepřidává…
to Martin
Víte, „nechutná mi“ není totéž, jako „je špatné“ – když domyslíte svůj příklad s jídlem, pochopíte to. Každý opravdu může říct, co se mu líbí a co ne, ale kritikem se tím ještě nestává.
Nevyhrožujte mi – já vím, že vydavatelství potřebuje čtenáře (a myslím, že čtenáři zase potřebují vydavatele, spisovatele a překladatele) a snad je na naší práci vidět, že si jich vážíme. To ale neznamená, že na sebe musíme nechat plivat.
Prosím vás, co z toho všeho, co jste vy (Martin který?) a Jan Havliš napsali, si vlastně mám vzít k srdci?
Jelikož dialog poněkud ztratil na kultivovanosti a já musím pracovat (ku prospěchu čtenářů), končím.
2 miroslav kocián: plaťte si pořádné redaktory a překladatele, nebude poslouchat remcání čtenářů. that’s the message 🙂
2 antonín kudláč: další zábavný komentář! ten docent chemie je mimo jiné i vystudovaný lingvista s C2 z angličtiny. než začnete příště planě spekulovat, zkuste logicky uvažovat, pomáhá to pak nevypouštět z úst koniny. kontrolní dotaz, souzi, stačí 6 dní na přečtení knihy o 184 stranách?
za fundované kritiky překladů mě nikdo neplatí, takže je píši, když mám chuť, náladu a čas. pokud mi to nějaké nakladatelství zaplatí, rád jim takový rozbor napíšu, ale od toho si snad už platí redaktory. aspoň doufám. já jsem jen vyjádřil, jako člověk, který za knihu zaplatil, svůj legitimní (a navíc poučený) názor; viz analogie s novým vozem (ta s chutí je, martine, žel opravdu nevhodná, chuť je subjektivní kritérium). nejsem povinen jej podepírat translatologickými rozbory. to jsem dělal jako recenzent (i když neplacený, ale tam to patří k věci).
to regis
Vaše kličkování a uhýbání před odpovědí začíná být zajímavé. Nechtěl jsem po Vás žádné translatologické rozbory, nejsem tak pošetilý, jen by bylo možná namístě pár slovy vysvětlit v čem je ten překlad špatný. Při Vašem vzdělání a rétorických schopnostech byste jistě i v internetové diskusi měl být schopen kondenzovaně říct k překladu své. Jízlivé přípodotky á la „nakladatelé se nedokážou poučit“ podle mého názoru mají k poučenému názoru daleko. Takto se spíš pohybujete někde v oblasti „šíření poplašné zprávy“ 🙂 A divte se pak, že nakladatel se nepoučí, když netuší proč a z čeho.
OK, když nechcete, samozřejmě vysvětlovat nic nemusíte. Pak ale nechápu, proč jste vůbec do této diskuse vstupoval.
Miroslav Kocián
to nebyla výhružka, výhružku si přestavuji jinak. Berte to spíš jako takovou přátelskou radu. Ano, knihy děláte pěkné, ale neškodilo by brát si k srdci i tu kritiku.
Jak to, že vystudovaný lingvista neví, že na začátku věty se píše velké písmeno? 🙂
No ty vole
Ach, pan Kocian by zjevně chtěl, aby všichni diskutující zde měli jméno, fotku a nejlépe i dosažené vzdělání, aby se nemusel pachtit s argumenty pro nějakou podřadnou lůzu. Možná by nebylo špatné vyjádřit „vděk čtenářům, jichž si tak váží“ třeba tím, že by opět webzinům Polaris poskytoval recenzní výtisky, aby si čtenáři mohli o knize i něco přečíst a nekupovali králíky v pytli…
Kulagin:
On už to tady kdysi vysvětloval, že je to pro něj normální. Asi následek studia C2 z angliny… :-))
Sturmratten:
Když zakážete anonymní příspěvky výrazně vám ubude stěžovatelů. Což je často cílem. Nejen zde. Ovšem problém tím většinou nezmizí, ale vy se tak můžete tvářit. Protože přece – nikdo si nestěžuje, ne?
Problém ovšem kumuluje a narůstá, ale vy se můžete tvářit dál spokojeně. (Mimochodem známá finta na pacienty v našich nemocnicích, třeba.)
Pokud se ovšem chci opravdu něco dozvědět, je nejlepší dát anonymům co největší prostor. Nebude se vám to líbit, ale budete vědět kde je problém.
To je moje osobní zkušenost. Pan Kocián evidentně preferuje první variantu.
to KarelC
No jasně, v té diskuzi o Prachožroutech 🙂 Líbí se mi, co mu na to řekl Michael Bronec, cituji:* Promiň, ale takhle mi svým projevem připadáš jako nějaký profesor, který při přednášce směšně šišlá; a pak se ještě navrch zjistí, že nemá vadu řeči, ale nějaké hluboké niterné důvody, proč to dělá.* To je přesné!
Mě si nevšímejte, akorát jsem šel okolo
Ale když už se páni docenti (resp. in spe) tak pěkně rozjeli, jen bych si tu poznačil, že z té jediné tříapůlstránkové ukázečky, která je rozkopírovaná po všech webech včetně https://www.fantazypla.net/clanek/ocean-na-konci-ulicky , se mi nelíbil například překlad „from the ball of the foot“, „the morning after it happened“, „I wondered, as I wondered so often when I was that age, who I was, and what exactly was looking at the face in the mirror. If the face I was looking at wasn’t me, and I knew it wasn’t, because I would still be me whatever happened to my face, then what was me? And what was watching?“ a nepřeložení „like picking the best scab in the world“ (uprostřed „Vítězoslavně jsem otočil pinzetou a začal tu věc ze sebe vytahovat“).
Zcela mimo veškeré hodnocení, jenseits von Gut und Böse a out of this world, je kočka Misty jako Mlhulka.
Pro nějaký další materiál člověk musí do knihkupectví. Přítomní lingvisté s angličtinou jistě rádi vysvětlí, jestli se kupříkladu „does a mean Ringo Starr impression“ používá ve smyslu „bídně imituje Ringo Starra“, nebo právě naopak; bohemisté mohou alespoň uvážit, jak první varianta působí v závěrečné sekci, kde Gaiman děkuje širokému okolí tak emericky devótně, až se ze stránek kane sirup.
Ceterum autem censeo, že překladatel, redaktor a vydavatel, který dokáže třikrát po sobě napsat špatně jméno Maurice Sendaka, je negramotný ignorant, který by neměl kurvit knihy s vyššími literárními aspiracemi než porno pro mamky (případně pro militaristické fantasty).
Ten svět by byl tak krásné místo, kdyby v něm nebyli všichni ti Vaňkové, regisové a další samozvaní chytráci, co umí všechny kolem sebe jenom nasírat.
Karel
Bez chytráků by byla na světě nuda… a lidi se obvykle ozývají, když se jim něco nelíbí. Což je naprosto v pořádku.
Důležité je slovo „jenom“. Nebo si snad vzpomínáte, že by z Vaňka vypadlo někdy něco pozitivního, z čeho by měl kdokoli aspoň trochu radost nebo lepší náladu? Já ne, a to čtu FantasyPlanet od jejích začátků.
Konečně něco konkrétního!
Ačkoli mám vůči páně Vaňkovu přístupu obecně trvalé výhrady, nemůžu popřít, že je na rozdíl od pana Havliše alespoň konkrétní. Tudíž děkuji a pokud pan Vaněk považuje v rámci oné zveřejněné části textu za problematické takové věci, o kterých píše, pak si knihu s chutí a radostí koupím a přečtu. Myslím, že neudělám chybu 🙂
to AKKK
Neuděláš chybu, Kryštofe.
to Jiří Popiolek
Tak to rád slyším.
imro
No ja neviem. Prelozit nieco naopak je dovod na radostnu kupu? Ozaj, nejake info o dovode zmeny prekladatelky?
Omlouvám se za své obvinění
Kniha ve skutečnosti nebo aspoň v tiráži *žádného* redaktora nemá; to je obdivuhodný způsob, jak optimalizovat procesy a šetřit náklady, i když zvyšuje nároky na překladatele, vydavatele, čtenáře a internetové diskutéry.
Z úvodní před-prologové stránky:
Old Mrs. Hempstock, Lettie’s grandmother, said they were both wrong, and that the place that had sunk wasn’t the *really* old country. She said she could remember the really old country.
Caha: … Říkala, že tu si nemohou pamatovat.
Jo, pro AKKK dobrí.
to JVjr
Víte, panu Vaňku, ono to asi nebude překladem, ale spíš osobnostním založením. Kdybych měl každou knihou číst stejným způsobem jako Vy (nemluvím samozřejmě o redigování, ale o četbě běžné, řekněme relaxační), žil bych smutný život.
TO AKKK
Pan Vaněk se těmito kontrolami překladů asi živí, někdo ho za to asi platí – možná obec překladatelů. Zadarmo by to nikdo nedělal si myslím.
AKKK
Kryštofe, on takhle Honza nečte všechny překlady. To si jenom hoši z téhle elitářské bojůvky vždycky předem vyberou oběť (pokud možno z nakladatelství, které nemají rádi, nebo pro které nepřekládá žádný z jejich kámošů, a hlavně od autora, kterého by nejraději překládal někdo z nich), a tu se rozhodnou podobným smečkovitým způsobem jako hyeny uštvat.
Všichni víme, že na každém překladu se dá najít spousta sporných věcí – tu míň, tu víc, ale najdou se vždycky, protože překlad je v mnoha ohledech subjektivní záležitost (akorát to nikdo kromě těchhle hochů nemá čas zkoumat do detailů, tak to neřeší). No a systém je pak jednoduchý, dokonale propracovaný. Jeden z nich vyšle poplašnou zprávu, že je na překladu něco špatně. Pak přijde Honza a vyblábolí ten svůj dlouhý, nesrozumitelný, latinsko-anglicko-český elaborát, kterému sice nikdo nerozumí, ale vypadá dostatečně učeně. Ten doprovodí spoustou expresivních výrazů na adresu překladatele, redaktora nebo kohokoli, koho potřebuje sestřelit, aby tomu dodal patřičnou váhu. No a teď už jenom záleží na tom, jak a jestli se na to někdo chytí. Toť vše.
to Jiří Popiolek
Když jsem přesně tohle o čem teď píšeš před pár lety naznačil v diskusi nad překladem Rtuti od Stephensona, byl jsem okamžitě vysmíván jako paranoidní hledač fiktivních spiknutí. Dneska bych své tvrzení revidoval v tom smyslu, že možná nejde o nějakou centralizovanou aktivitu, ale spíš o úchylku několika lidí, kteří se více či méně doplňují. No, když je to baví… Otázkou je, nakolik tohle může poškodit vydávání knih některých zahraničních autorů u nás.
to Incomo
Myslíte?
To AKKK
Já si nemyslím nic, jen uvažuji. Tady myslí jen pan Vaněk asi podle toho, co píše. Ale určitě nemůže svými rozbory poškodit tuto knihu a asi ani jiné tituly. Ale sem by se mělo psát o knize, ne jen o tom, jak je přeložená, ale to je úděl diskuzí, většina příspěvků se netýká samotné knihy, ale všeho okolo.
AKKK
V tom, že to není spiknutí, ale úchylka několika navzájem se doplňujících lidí, s tím souhlasím. Ale nemyslím si, že by to mohlo ohrozit vydávání knih, jejich vliv přeci jenom není tak velký.
Spíš to všechny kolem jenom naštve a zkazí jim to náladu – a možná v určité míře i sebere některým „obětem“ té jejich štvanice kšefty, protože se pořád najdou tací nakladatelé, kteří je bohužel považují za odborníky.
Uzavření diskuse
Je mi nemilou povinností oznámit všem slušným diskutujícím, že tato diskuse se uzavírá. Poslední příspěvek byl smazán – mnou, pokud by si někdo chtěl udělat u mého jména černý puntík za cenzuru – protože byl už jasně mimo čáru. Co se jinak obsahu diskuse týče: jakékoliv dotazy směrem fungování Polarisu a jeho kontrolního systému můžete adresovat přímo jim, kontakt je na netu. Osobně nemám s jejich knihami výraznější problémy a co vím, tak těžko najít v branži povolanější osobu, která by četla překlad Gaimana, než ta, která to již učinila. K panu Cahovi taktéž nemám připomínek. Regisem připomínaný první prohřešek spadal podle mých informací na hlavu celého nakladatelství. Co se týče knih, které pan Caha překládal, čtu je rád a opakovaně. Nicméně aby bylo jasno: pokud by se diskuse točila kolem tohoto tématu, ok, jsou to věci, na které se dá, klidně i emotivněji, reagovat. Nechci tady ale vidět žádné vulgární utážky druhých nebo přání smrti. A rozhodně ne jen proto, že se pak musím jménem Fantasyplanet.cz omlouvat i lidem, které prostě nemám rád. Jo a poslední věc: recenze na knihy Polarisu u nás vycházejí, Gaiman by měl být co nejdřív, knihu má Pepa Horký již rozečtenou. Přeji hezký den.