Temný gryf
Mocní gryfové se spojili s lidmi a společně žijí v zemích Cymrie. Ale ne všichni gryfové jsou mírumilovní a ne všichni lidé jsou ochotní gryfy respektovat… Arren Cardockson to nemá v životě právě lehké. Pochází ze severu, z oblasti, jejíž obyvatelé byli kdysi podrobeni a zotročeni. Šťastnou náhodou se z něj stane gryfmistr, když si jej jeden gryf vybere za svého společníka. To Arrenovi sice přinese určité společenské postavení a váženost, ale přesto jím stále někteří opovrhují a chtějí se ho zbavit. * Mladý hrdina dostane nabídku chytit divokého gryfa, agresivního a zlého, který ohrožuje své okolí. Arren si potřebuje vydělat peníze, a proto se rozhodne úkol zvládnout sám, jen s pomocí své gryfí společnice Eluny. Ta je ale divokým gryfem zabita a Arrenovi se hroutí svět… * Ve své velmi zdařilé prvotině se Katie Taylor rozhodla vrátit zašlou slávu gryfům – dnes již trochu pozapomenutým fantasy tvorům. Povedlo se jí napsat zajímavý a napínavý příběh, v němž tragédie nečekaně spojila dva protivníky. Společně se vydávají na cesty a poznávají, že rozhodně ne vždy dobro vítězí nad zlem.
- Autor
- Taylor Katie J.
- Překlad
- Eva Chmurová
- Nakladatel
- Zoner Press
- Vyšlo
- 11. 7. 2011
- Počet stran
- 320
- Provedení
- brož
- Obálka
- Roman Kýbus
- ISBN
- 978-80-7413-151-6






Další skvělá obálka Romana Kýbuse! Zajímavé je, že čím dál víc nakladatelů nepřechyluje jména autorek (viz. Fantom Print). Nevím jestli jen kvůli nižším prodejům knih napsaných ženami…
Zajímavé. Skutečně se knihy, za kterými ženy, prodávají hůře? To by mě zajímalo, čím to je.
No, tak samozřejmě to závisí na tom, co je to za knihu, takové upírské romance se prodávají jedna báseň a tam je ženské jméno výhodou. Ale u řadové fantasy je ten pokles docela znát. Každopádně nakladatelé to začali možná trochu řešit nepřechylováním, ačkoli nevím, jestli i v tomhle případě. Přesto je to zajímavé.
Možná se tím vracíme do doby, kdy ženy publikovaly pod mužskými jmény.
Musím se přiznat, že dříve jsem měl k fantasy psané ženami také nedůvěru, ale po několika knihách, které jsem od nich přečetl jsem to přestal rozlišovat a beru cokoliv a nezohledňuju pohlaví autora, taky si myslím, že tohle je dané žánrem, prostě člověku se typická představa ženy k fantasy/sci-fi nehodí, spíš si představí za popisem krvavé scény obhroublého muže než ženu, kdyby se jednalo romantické příběhy, určené hlavně ženám, tam asi platí to samé obráceně, k přechylování, tam většinou jde poznat podle křestního jména pohlaví, u takové Katie bych o ničem nepochyboval, ale jednou se mi povedlo koupit knihu od Robyn Young, byl to historický román z Křižáckých tažení, ani mě nenapadlo, že by to mohla být žena, ale byla, knihu jsem si přečetl a líbila se mi, ale pohlaví autora mě vyloženě zaskočilo, ke Gryfovi, kniha vypadá slibně, uvažuju o koupi, jen se bojím, aby se z toho nestal takový „Eragon s gryfy“, popisek k tomu míří, až budete někdo mít přečteno, napište prosím dojmy…..
Přechylování
Určitě nejde o to, že by ženské jméno ohrozilo prodej. Je to daleko jednodušší: Když jsme připravovali šablonu obálek a zkoušeli jména autorů a autorek, které v nejbližší době použijeme, byl tam při přechýlené variantě prostě příliš velký rozdíl v délce jmen a na hřbetu to nevypadalo dobře. Dávám přednost přechylování, ale v případě této řady jsme se rozhodli nepřechylovat.
Děj
Mně se kniha líbila moc, nic podobného jsem z fantazy nečetla, ale Eragona neznám (tedy znám, ale jen podle názvu), takže nedokážu posoudit, nakolik je originální.
Přechylování
A přechylování přímo nesnáším, takže jsem ráda, že to dopadlo takto :).
Osobně přechylování rád nemám a už jsem o tom vedl i pár debat s lidmi, co přechylování brání. Také už se mě několik autorek ptalo, co že se to s jejich jmény vůbec stalo… Ovšem s příhledem k pravidlům českého jazyka to bohužel neberu jako „volbu“, ale jako povinnost. Jasně, mnohdy se nehodící, mnohdy nepříjemnou, ale nějak jsem to nebral jako že si mohu vybrat. Možná u jmen, která se k přechylování opravdu nehodí…
To Pavel Kristián: Chápu, neberte to prosím jako snahu vás nějak poškodit, to vůbec ne. Knihy ze Zoneru se mi svým provedením velmi líbí, Roman Kýbus je skvělý a vnitřní ilustrace u mnoha titulů vyloženě těší.
2 Martin Šust:
Podle mého názoru je to jen a jen dobře. 🙂
Jsem velký odpůrce přechylování, prostě si myslím, že když to -ová není součást příjmení, je zvrhlost to tam dávat. Ale tohle platí i o beletrii, hlavně v sci-fi založeném na angloamerických reáliích a situovaných do daleké budoucnosti mi přijde výskyt přechylování přijde… krajně rozkošný. (Přechylování má svoji logiku a význam, oboje by mělo být u jeho výskytu pohledněno. Fenomén „herr Vašáryová“ mi prostě připadá komický po všech stránkách :D)
korektura
zohledněno 😉
Přechylování
Když už tady padla zmínka o FANTOM Printu, tak jen na vysvětlení.
Od samotného počátku programově zahraniční ženská jména autorek nepřechylujeme. Nemá to nic společného s lepší prodejností mužských autorů, naši čtenáři nejsou blbci, aby takovou průhlednou, neváhám říct stupidní „fintu“, neprokoukli. Je to gesto slušnosti vůči ženám, které v občance (pokud nějakou mají 🙂 mají vepsáno – Briggs, Golden, Flewelling, Thurman či Harrison, bez koncovky -ová.
V tomto případě dávám přednost obyčejné slušnosti před nějakými zkostnatělými pravidly.
Přechylování
Je zajímavé, že problém přechylování vždy vyvolá značnou odezvu. (Jenom na okraj – není to záležitost pouze češtiny.) Existuje samozřejmě obrovské množství případů, kdy by přechylování bylo značně nevhodné, dokonce urážlivé (říci slečně Čermínové madam Toyenová by asi byla společenská sebevražda). V řadě případů je ale přechylování určitě vhodné, vnímáme ho jako přirozené, pomáhá nám orientovat se, kdo je kdo. Ale vždy to musí být přiměřené a vhodné. Výborné jsou případy, kdy autor v úvodu děkuje všem kolem sebe a musí se dohledávat, jak napsat: „Aeek Nuyo byl/byla jsi velkým přínosem.“ Je určitě možné to opsat, ale když je tam těch jmen dvacet, tak opisy rychle dojdou.
Ženské kocovky jsou běžnou součástí češtiny a jako takové má smysl je používat.
hodnotenie
ahojte, mohol by som poprosit sem pridat aj nejake hodnotenie? z toho ci autorka ma za menom ova sa nic nedozviem 🙂 knizku som hladal na amazone ale tam som sa dozvedel len to ze recenzent sa nedostal dalej ako po 25 stranu co mi moc nepomohlo nehodnotim knihu podla prvych par stran nikdy by som tak nedocital Mesicni zahrady
a keby sa dalo nech to nehodnoti zena ktorej sa paci twillight nakolko nas vkus bude uplne rozdielny 😀
dakujem a pekny den vsetkym
Má to vážně smysl?
Opravdu má smysl říkat Marii Šarapove Šarapovová? Nemělo by se pak Marilyn Monroe říkat Monroeová? Jak mám oslovovat svoji malajsku studentku Deelah Binti Abdul – tedy Deelah, dceru Abdula? Česká jména klidně přechylujme, že jsem Řezáčová a ne Řezáč mi naprosto vyhovuje, ale proč to vnucujeme cizincům jsem nikdy nepochopila.
Mimochodem – jaká je ta kniha? Nazory na Amazonu se celkem ruzni…
Podle anotace to vidím na něco mezi Eragonem a Drakeny z Pernu. Myslím, že knihu slečny/paní Taylorové asi číst nebudu.
Já si tuhle blbinu ani nekoupím, na trhu je přece tolik jiných lepších knih 🙂
prechylovani – ale co takove sklonovani!
Mohu-li přispět svou troškou do debatního mlýna: přechylovala bych tam, kde není mužské a ženské jméno v orginále rozlišené (clinton – clintonová). U Binti Abdul, Sigurddottir a jim podobných ale vyvstává jiná otázka: jak by se mělo takové jméno skloňovat? Sigurddottir bez Sigurddottir nebo Sigurddottir bez Sigurddottiry (podle vzoru bez dcery)? He, to je námět do diskuze.
A mimochodem, ta kniha má fakt moc pěknou obálku, jen víc takových.
K obsahu nic neřeknu, námět je mimo mé oblíbené čtivo.
kniha
ehm, a něco ke knize byste neměli?
Ženská fantasy?
Přechylování je mi šumák, ale ženská fantasy… Opravdu si nemyslím, že je stejná jako mužská. Ani náhodou. Všeobecně trpí přestylizovaností a slabším tahem na branku. Ono ve skutečnosti je téměř nemožné, aby žena napsala třeba Conana, což je koneckonců prakticky mužsky sexistické dílo, jenomže také jeden z nepřekonaných základů fantasy. Ženy a muži prostě myslí rozdílně a tím pádem budou psát jiné knihy. Akorát by mě zajímalo, jestli ženy čtou radši mužské autory nebo ženské autory a samozřejmě i muži vice versa.
2 christof:
Z domácích luhů a hájů zatím nejsou nikde žádné ohlasy, ale hodnocení na amazonu naznačují knihu v nejlepším případě průměrnou.
2 Melkor
První, co mě napadlo, byla následující jména:
– James Tiptree Jr. (pseudonym Alice Sheldon)
– Rob Thurman
– Karen Traviss
xD
U té přestylizovanosti a „ženského psaní“ mi to přijde hlavně jako takový bludný kruh. Každý totiž nějak začíná a jsou obecné představy, jak píšou ženy a jak píšou muži. A člověk má sklon se tomuhle přizpůsobovat.
Na rovinu, zajímalo by mě, jak čtenáři pohlaví mužského reagují na military sci-fi napsanou ženou. 😀
Myslím, že mám hodně načteno, ale přijde mi, že autorky většinou preferují subžánry s menším tahem na branku a větším patláním se ve vztazích, než že by neměly tah na branku. Zní to jako hádání se o slovíčka, nicméně v tom vidím zatraceně velký rozdíl. Protože když už ženská píše něco z „mužských subžánrů“… nejde poznat, že to psala žena, jinak než ze jména na obálce.
(Rozdíly mezi mužským a ženským myšlením jsou spíš vidět ve věcech volby námětu, témat a toho zatraceného šuplíku, do nějž dílo spadne.)
Jinak jako čtenářka preferuji autory. Ono moc ženských military sci-fi, space operu, dark fantasy a podobné zábavné záležitosti ani nepíše – a na potvoru jsou právě tohle moje nejoblíbenější žánry. 🙂
2 christof
Nejjednodušší je podívat se na stránky vydavatele, kde je dost dlouhá ukázka, která určitě stačí na to, aby si člověk udělal představu. Hodnocení na Amazonu je vždy trochu problémové, navíc bývají diametrální rozdíly mezi americkými a anglickými (případně německými, francouzskými…) čtenáři. A určitě nestačí prohlédnout si hvězdičky, dobré je zkusit přelouskat ty příspěvky. Nedělalo mi problém knihu přečíst, je taková klasická oddychovka, neurážející pitominami (jak se u některých knih stane), ale ani nepřináší stupňované napětí, kvůli kterému by ji člověk večer neodložil a četl až do rána. Můj názor ale berte s rezervou, protože jsem čtenářský úchyl, kterému se třeba (z naší produkce) libili Kejklíři léta, Světová válka Z i Lvi Lucemburští. Gryf se číst dá, někomu se libit bude, někomu ne. Spíš mě mrzí, že tady nezazněl hlas někoho, kdo knihu skutečně přečetl.
Slabá kniha
Knihu jsem četl, nelíbila se mi, jedná se o průměrnou fantasy, na trhu jsou lepší knihy, nedoporučuji, dávám 3 hězdičky z pěti. Nebavilo mě to.
Ke knize
Já se přiznám bez mučení, já si taky knihu koupila kvůli obálce, kterou – mimochodem – si můžete pořídit u nás v Galerii Nemesis 🙂
Ale dost bylo reklamy. Já proti ženským autorkám nic nemám (přeci nebudu sama proti sobě). Nicméně jsem v tomto případě na rozpacích, jestli je to překladem nebo autorkou, že kniha klopýtá poněkud klopotně. Vážně by člověk po setkání s královnou řekl (v jakékoli době) větu „Uf‘ Dobří bohové, to jsem se vylekal!“? Já si na dialogy hodně potrpím. Vlastně jsou pro mě obvykle to nejdůležitější v knize a v téhle knize mi přijde, že jsou jen nástrojem k tomu posunout děj od někud někam, resp. něco vysvětlit. Chybí jim šťáva, autentičnost, vtip. Jen „sdělují“ fakta. Ale neumím si představit situaci a ani společnost, ve které by takovým způsobem dialogy opravdu probíhaly. Dialog může přeci skvěle popsat vzahy, emoce, aniž by je suše popisoval. Mě ten příběh docela zajímá, ale nevím, jestli jsem schopna skousnout podobné pikantnůstky… Uvidíme.
dialogy a děj
S dějem jsem byla spokojená, přišlo mi to docela napínavé, svět gryfů se mi líbil. Dialogy pravda nejsou zrovna jiskřivé (ani v originále), ale byla bych shovívavá, knihu nenapsal žádný mistrně vypsaný Pratchett, ale holka kolem 20ti a je to její prvotina, takže bych jí dala určitě šanci a jsem zvědavá na její další knihy.
mladá autorka
Aha, ten věk lecos vysvětluje, až na tu cenu knihy ovšem 🙂 Možná příliš velké sousto. Příběh fajn, ale chybí řemeslo (nejen v dialozích, což je stále patrnější, když čtu dál). Bude hodně záležet na tom, komu se autorka dostane do ruky a kdo jí teď povede.
cena
Vždyť to stojí kolem 180 Kč, to zas není taková hrůza, ne :)?
k ceně
Já to ale posuzuju trochu z jinýho hlediska, než z hlediska svý peněženky. V normálním knihkupectví myslím stojí o trochu víc, já platila něco kolem dovu stovek. Ale nejde o to, jestli na to člověk má nebo ne, ale o to, co si za ty peníze kupuje. I přes zajímavý příběh a možný autorčin potenciál je to řemeslně spíše studentská práce. Svým způsobem drzost, která se jejímu původnímu nakladateli možná jednou vyplatí, pokud se autorka vypíše, což nikdy není dopředu příliš jisté 🙂
Ale jasně, tady je jinej trh. Zajímalo by mě, jestli by nějaký český žánrový nakladatel vydal takovouhle knihu od nějakého nezavedeného českého autora. Myslím, že ne. I když… kdo ví 🙂
Veronice:
Takhle z hlavy mě napadá třeba Julie Nováková, ročník 1991, které prvotinu „Zločin na Poseidon City“ vydal Triton v roce 2009 (cena 248,- Kč, 240 stran). Knížka do dvou stovek je dnes bohužel spíše výjimečnou záležitostí.
to Veronika K.
To o těch českých nakladatelích a nezavedených českých autorech mě celkem pobavilo od někoho jménem Veronika Krištofová. Já jsem knihu koupil za 199 korun, takže slušná cena… upřímně bych asi nečekal, že si v tom formátu a ceně koupím super extra četbu. Ale zatím pohoda, možná pomalejší začátek, občas by to šlo asi vyjádřit jinak, ale čtu to pro příběh, nezkoumám jazyk, pokud mě chyby vyloženě nepráskají do očí. Nevím, kolik jsi přečetla studentských prací, ale na studenta by tohle bylo celkem slušné. A na věk bych to neházel – vzhledem k Paolinimu, Čapkovi, … (ok, profláklé případy, ale oponují zažitým klišé o věku), asi je to prostě prvotina.
2 Veronika Krištofová
>Ale jasně, tady je jinej trh… I když… kdo ví 🙂
Nevím, zda to má být myšlenka, nebo jen takové plácnutí – mohla byste to trochu rozvést? Podívejte se na produkci žánrových vydavatelů a počítejte prvotiny (nejen českých autorů). Pokud to bylo myšleno tak, že čeští prvoautoři (!) nedostávají prostor, tak se mýlíte. V tomto směru bych mohl být dost konkrétní, pokud by bylo potřeba. Jiná otázka je, jak bude kniha přijata čtenáři; často to není věc literární kvality či nekvality. To není z mé strany míněno jako výtka – myslím, že tento žánr je určen především pro zábavu a pokud se čtenář skutečně baví, je to skvělé.
Zoner Press je mizerné nakladatelství… Takže nekupovat.
Toto je zase můj názor
Se zájmem sleduji tuto diskuzi, ale váhal jsem, jestli se mám zapojit, jestli si mohu dovolit do této diskuze jako „neodborník“ na fantasy něčím přispět . Jsem obyčejný, běžný čtenář, který neřeší přechylování jmen, neřeší, zda knihu napsal autor nebo autorka, zda jsou správně, podle nějakých pravidel, psány přímé řeči. Kniha se mi buď líbí nebo ne. Buď mě chytne, nebo ne. Ale tvrzení, že je nakladatelství mizerné, mi připadná přinejmenším jako „podpásovka“. Můj táta rád fotografuje a pravidelně a nadšeně kupuje u tohoto vydavatelství knihy s fototematikou. Že by nepoznal, že je to mizerné nakladatelství? Já sám jsem si od nich koupil Světové války Z a byl jsem nadmíru spokojen. Některé knihy bych si od nich nekoupil, jsou mimo můj zájem. O Temném gryfovi uvažuji, proto jsem se dostal na tuto stránku. Může mi Čeněk osvětlit, na základě čeho soudí, že je Zoner mizerné nakladatelství? Trochu mi to připadá jako útok nějaké konkurence:-(
Petr.Kozisek
Jsem rád, že se zapojil někdo jako neodborník. Taky se tak cítím – nejsem ani odborník na jazyk, abych se zúčastnil debaty o přechylování, ani odborník na literaturu nebo nakladatelství, aby někoho bláhově odsuzoval či tvrdil něco (ne)vydávání začínajících autorů. Temného gryfa jsem právě před chvílí dočetl a jsem zvědavý na další pokračování. Ano, možná může být pro někoho znatelné, že příběh napsa autor-začátečník. Ale já vnímal děj celkově a nepřišel mi špatný. Asi bych uvítal více akce, děj se rozjíždí pomaleji, ale celkově se mi to líbilo. Jak bylo řečeno – námět je zajímavý, gryf je zrovna nyní celkem opomínaný a bylo zajímavé si o tom přečíst. Chyb jsem si nevšiml, asi bych uvítal větší spád, ale nejsem schopný posoudit, zda je to záležitost autorská nebo překladatelská. A proč taky? Prostě se mi to líbilo nebo ne… Za dvě kila se mi to líbilo, příběh je zajímavý, číst se to dá v pohodě. A jsem zvědavý, jak se Arrenova postava vyvine. Máte někdo info o pokračování?
Pokračování
Myslím, že „Anonyma“ nezajímaly ani tak názvy dalších knih, ale kdy vyjdou další díly…
Jsem prach obyčejný čtenář, který si velice oblíbil žánr fantasy a Temný gryf se mi opravdu hodně líbil.
Někdo tu navrhoval podobnost s Eragonem. Po pravdě, díla jsem si při čtení a ani potom vůbec nespojovala a napadlo mě to až po přečtení zmiňovaného příspěvku. V Gryfovi si gryfové vybírají lidi podle svého uvážení a z nich se potom stanou gryfmistři. To je asi tak všechno, co by se dalo říct k oboum knihám dohromady.
Beru na vědomí věk autorky, ale jiné prvotiny bývají strašné (a někdy to ani nemusí být prvotiny), ale příběh byl velmi čtivý a slibně neodhadnutelný a poslední stránky jsem přečetla se zatajeným dechem.
Odsuzovat knihu v tomto žánru jenom proto, že ji napsala žena, mi přijde dost absurdní.
A ještě ke všemu mít předsudky k dobré knize pouze proto, že někdo považuje nakladatelství za mizerné, je ta největší hloupost, kterou jsem kdy slyšela.
Temný gryf se mi opravdu dost líbil a ilustrace se staly milým společníkem a moc se těším na pokračování!
recenze
Posílám odkaz na recenzi: http://willinda-books.blogspot.com/2011/07/recenze-temny-gryf.html
odpovědi tak nějak povšechně
No, nikde nepíšu, že autorce nepřeju úspěch. Jen říkám, že si myslím, že je to otázka toho, komu se autorka dostane do ruky a kdo ji „vychová“. Mně ta řemeslná stránka na Temným gryfovi vadí hodně, ale samozřejmě to nemusí vadit každýmu. Kromě toho – řemeslo se narozdíl od talentu dohnat dá. A talent já autorce rozhodně neupírám, co se týče příběhu, možná se podobá v něčem Eragornovi, ale taková podobnost se dá při troše „dobré vůle“ najít úplně všude.
Obecně situaci českým žánrovým nakladatelům nezávidím. A nemyslím si, že se můžou přetrhnout ve vydávání českých prvotin (zahraniční prvotiny jsou trochu jiná věc). A taky jim to vůbec nezazlívám. Není to neochota z jejich strany. A pokud říkám, že si nejsem jistá, že by stejně řemeslně zpracovaná kniha prošla u nás, tak tím nemyslím, že jsou u nás špatní a neochotní nakladatelé, protože prorazit na českém trhu je o poznání těžší, než v Německu, Polsku či v anglicky mluvících zemích. A na tom, že knihu prodává kromě dobré distribuce, komerčně úspěšné obálky, umístění na knižních pultech i to, jestli je jméno autora známé či neznámé, se snad shodneme. A pokud jde o mě, nepřijde mi nic špatného na tom, že nakladatel kalkuluje, jestli s knihou prorazit může či ne navzdory potenciální kvalitě autora, pač mi přijde naprosto v pořádku, že se svou prací chce uživit.
Ivan06: případy, kdy tak mladý autor napsal opravdu dobrou knihu po všech stránkách, jsou ale spíše výjimkou. Na tom není nic podivného ani špatného a taky to neznamená – a já to ani tady nikde neříkám – že mladí lidé kvůli tomu nemají psát. Naopak. Když nebudou psát, tak se to nenaučej. A „učenej z nebe nespad“.
Já si fakt nepamatuju přesně, za kolik jsem knihu koupila, ale podle mě ne pod dvě stovky. Pokud jsem to teda nějak nepopletla. Ale prostě mi přišlo, že koupit si tuhle knihu za stejný peníze jako knihu od zavedenýho a dobrýho českýho autora je vůči zavedenýmu českýmu autorovi trochu nefér. Toť vše.
Čeněk: no… já opravdu neznám, co všechno zoner press vydává nebo ne. Ale musím říct, že jsem si snad v životě nevybírala knihu podle toho, z jakýho je nakladatelství.
To Pavel Kristián
Obecně je dneska těžké úspěšně vydat prvotinu. Nejen v žánru, ale i v mainstreamu. Prostor provtinám dán je, ale ne zas tak velký a taky je otázkou, jak se provtiny daří prodat – to znamená – v jakém vycházejí nákladu, jak se je daří zdistribuovat, jakou se jim daří udělat reklamu, protože bez všech těhle věcí se i hodně dobrý prvoautor obtížně prosazuje, pokud vůbec a často pak končí jen u té prvotiny. Vydat knihu samo o sobě ještě není tak obtížné a dokonce ani tak drahé. Nejdražší je distribuce a reklama. Ale to pouze konstatuji, rozhodně nevyčítám nakladatelům, že si dvakrát rozmyslí, než do takové věci s novým autorem půjdou, případně že knihu pouze „vydají“ a na následné už jim nezbývá sil. Stačí si spočítat, kolik dneska dělá náklad české a slovenské spisovatelské žánrové špičky (v průměru 3 – 4 tisíce?) a jestli těmhle autorům stačí k uživení jen psaní. Psaním se tu živí jen pár autorů, no… vlastně dobře se tu živí psaním jen jeden autor (pro srovnání náklad úspěšných knih 100.000) a rozhodně to není scifista. A šťastný nakladatel ten, který má takového autora pod svými ochrannými křídly…
To Veronika
To abychom skoro založili samostatné vlákno! Jenom velmi stručně: Fantasy knih, které mají přes 300 stran, formát 147×210 a stojí pod 200 Kč mnoho nenajdete! Největším problémem naprosté většiny českých (zahraniční neznám) zájemců o psaní je to, že na to nemají, mít nemohou a nikdy nebudou. Chybí jim téměř vše, co je potřeba. Z toho nepatrného zbytku, který by mohl něco napsat, je většina přesvědčena, že jsou geniální a není potřeba, aby poslouchali dobře míněné rady a snažili se na sobě pracovat (zní to hrozně, že?). Z těch několika málo, kteří zbývají, zase většina nepřekročí rozsah několikastránkové povídky; nic proti, myslím, že dobrá povídka je těžší než román, ale 200 až 300 stran – to chce skutečně zvládnuté řemeslo, na povídku může stačit jeden dobrý nápad a za víkend může být vymalováno. Atd. atd. – možná by se o tom dalo diskutovat někde samostatně.
To Pavel
Máte pravdu, z Temným Gryfem to už nemá moc společného. Zkusím ještě dohledat účtenku, protože mi přijde divný, že všichni by Temného Gryfa koupili za dvě stovky, jenom já za víc… 🙂 Asi jsem to fakt s něčím zaměnila nebo chodím nakupovat do předražených knihkupectví.
A nemyslím, že to, co jste napsal o mladých psavcích, zní hrozně, spíš to zní jako konstatování faktu.
Souhlasím s tím, že tady téma ukončíme.
Autorce i jejím nakladatelům držím palce.
Není to marná kniha. Zkušenější čtenáři fantasy se z ní sice na zadek neposadí, ale děj poměrně svižně odsýpá, hlavní hrdina je sympaťák… V rámci fantastiky pro dospívající to má taky příjemnou temnější atmosféru. I když je to typický první díl série, zaujal.