Domů›Databáze knih›Sci-fi›Marťan
Marťan
349 Kč
Přidat do knihovny
sci-fi

Marťan

Je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček: není na Zemi…

Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je mrtvý. Mark nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by stačila dorazit pomoc. Mark se však nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovednostmi a nevyčerpatelným smyslem pro humor, který se pro něj stane nejcennějším zdrojem síly, se pouští do tvrdošíjného boje o přežití.

Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Jenže Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení…

Strhující, podmanivý a přesvědčivý příběh o lidské nezdolnosti a vynalézavosti tváří v tvář beznadějné situaci obletěl celý čtenářský svět a ve všech zemích, kde vychází, sklízí nadšený ohlas.

Zaujal i filmové tvůrce, režisér Ridley Scott točí adaptaci s Mattem Damonem v hlavní roli.

Autor
Weir Andy
Překlad
Michal Prokop
Nakladatel
Euromedia Group - Knižní klub
Vyšlo
3. 2. 2015
Počet stran
342
Provedení
váz.
Obálka
Corbis / Head Design
ISBN
978-80-242-4772-4

Z téže kategorie

Celá databáze »

Zapojte se do diskuse

Vaše jméno, e-mail a IP adresa budou zpracovány výhradně pro účely správy komentářů a ochrany před spamem (Cloudflare Turnstile) Zásady ochrany osobních údajů.


  1. S
    sitko před 12 roky

    Tohle by mohlo být dobré.

  2. N
    N-10-Tikki před 12 roky

    Je to dobré. Mark je MacGyverův brácha, má i jeho smysl pro humor 🙂

  3. K
    KarelC před 12 roky

    Chlapci, já si to koupím, ale běda vám, jestli se mi to nebude líbit!! 🙂

  4. B
    Boldit před 12 roky

    Tak si nejdřív přečti ukázku, je docela dlouhá…

  5. S
    sitko před 12 roky

    to KarelC
    Tož to si budeš muset rozhodnout sám. Je to tvoje šrajtofle. 🙂

  6. K
    KarelC před 12 roky

    Napsané je to dobře, ale jinak je to taková „ajťácká“ fantasmagorie. Věřím, že autor je dobrý v technických oborech, ale biologii zná tak maximálně z populárně naučné literatury.

    Spoiler:
    Velice se těším na zfilmování, zejména na tu scénu, kdy se Matt Damon bude brodit ve vlastních H…nojivu 🙂

  7. R
    Racek před 12 roky

    Je to dobré
    velmi jsem si to užíval. A čeká mě za pár měsíců opáčko, jednak skleroza, že, ale hlavně tak trochu patlání v těch kombinacích možností přežití, to já rád.
    Co se mi nelíbilo, to byl úplný konec. přece jen to bylo už trošku za hranicí, no, ale celek byl fakt dobrý.
    Tak trochu mi to něčím připomnělo Gravitaci, zfilmovat by se to jistě dalo. Vůbec, mám silný pocit, že Hollywoodu chybí už několik let slušné scénáře, nějak se vyčerpali, chlapci. Tohle po tom volá. Jako svého času Ben Bovův Mars. Ale nevím, nejsou tam ti trpajzlíci, ani zešílevší automaty.

  8. K
    KarelC před 12 roky

    Až na tu nešťastnou pasáž o pěstování brambor to bylo vážně vynikající. Ale autor si to asi uvědomil a tak ty brambory a hygienicky i agrokulturně pochybné hnojení raději sám včas odstřelil. Za což jsem mu byl vděčný a zbytek díla si příjemně užíval!

  9. R
    Racek před 12 roky

    No ano
    jistě odpudivé, nicméně toto hnojivo používal celý svět tisíciletí, a odhaduji, že půl světa ještě používá. Nicméně, záleží na dávkování, a to bylo zajisté poněkud přehnáno.
    Předpokládám ovšem, že tě chtěl autor potěšit a to se mu zajisté povedlo :-))

  10. K
    KarelC před 12 roky

    to racek:
    Ve skutečnosti celý svět tisíciletí používá jako hnojivo trus býložravců. To obsahuje úplně jinou mikroflóru. A i to se musí patřičně zpracovat. Čerstvý hnůj na celou řadu rostlin působí fytotoxicky.

    Hnojit žumpou (lidskými výkaly v různém stupni rozkladu) je staré několik staletí a je to chyba daná nepochopením a rozvrácením tradičního zemědělství ve středověku a novověku. Ve skutečnosti to téměř vždy vedlo k epidemii tyfu a podobně. I ve střevě žijící symbiont Escherichia coli dokáže napáchat neskutečné škody, pokud se dostane jinam a nakultivuje se. Používat žumpu na přihnojení plodin je hygienou zakázáno. Patřičně zpracovaná se smí používat pouze na přihnojení okrasných rostlin venku.
    Způsob který autor popisuje by téměř jistě vedl k předčasnému a velmi nepříjemnému konci hrdiny, tak asi do třech týdnů od chvíle, co si ty sračky vylil do uzavřeného a důkladně utěsněného prostoru. Na to vsadím diplom!
    Kvalitní latrína je absolutní základ. Zvláště v prostoru, který nelze přirozeně odvětrat.

    Pokud by napsal, že si pomocí primitivní kolony z toho trusu vyselektoval živiny a vytvořil si jakési „umělé“ hnojivo, (botanik zvládne) tak bych neřekl půl slova. Zvláště pokud by se snažil o hydroponické pěstování, kde by substrát byl sterilní a sloužil jenom jako opora. I kdyby nějak zvládl všechny infekce, které si do HABU zavlekl, tak ty nakrájené brambory by v takovém prostředí shnily.

  11. K
    KarelC před 12 roky

    Ale jinak je to velice čtivě napsaná kniha a kdyby mě nezaujala, tak bych nad ní tak dalece nepřemýšlel. Každý není Veverka aby rozuměl všemu. 🙂
    A ano autor mi udělal radost, nad knihou jsem opravdu přemýšlel a rád o ní mluvil, až mi moje žena pravila, že nejméně rok nechce slyšet slovo žumpa a místo brambor koupí rejži. 🙂

    Ten plnej počet si určitě zaslouží!

  12. S
    sitko před 12 roky

    to KarelC
    Ty ty knihy čteš čoveče nějak rychle. Taky bych chtěl mít takovej apetit.

  13. R
    Racek před 12 roky

    No, KarleC
    Též vlastním diplom zemědělský (i jiné) a též určitou praxi, i když se tím několik desítek let už neživím … tak trochu byl problém slučitelnosti výkalů s bakteriální rovnováhou kosmonauta popsán už i hrdinou. Jistě, kompostování (je podmínkou pro použití lidských… ehmm…) to nebylo a močí zalévat je skutečně vražda rostlinek, nicméně v přiměřené formě a množství to zlepšit půdní strukturu jistě mohlo, a o to jde. Brambory jsou navíc schopné si potřebnou strukturu vytvořit samy.
    No, je vidět že tě to potěšilo. Mě taky. Takže se omlouvám útlocitným čtenářům naší povznášející diskuse. Nakonec, nechme to na film, schválně, jak se s tím zásadním problémem vypořádají :-)) i když náhrada odhalené .. ehmm… sličné kosmonautky se to asi nevyrovná ..
    Mimochodem, věcných chybek je tam víc. Strašný vítr z hor kácející, no nebudu prozrazovat, je taky docela nesmysl, v marťanské atmosféře.

  14. K
    KarelC před 12 roky

    to sitko: A to mně připadalo, že jsem se s tím naopak flákal. Anno Dracula již se sám dere z papírového obalu. Máš mě vidět číst v létě venku na čerstvém vzduchu. To si nestačím kupovat. 🙂

    to Racek: A tak mají vypadat reakce na dobrou knihu! Dokonce se domnívám že bychom mohli strávit několik příjemných hodin vzájemnou argumentací co bylo možné a co ne. Dalo by se říct, že i ty hm… „chyby“ ten čtenářský zážitek ještě více umocňují, protože nás to donutilo přemýšlet o tom ještě dlouho po dočtení.

  15. R
    Racek před 12 roky

    Jo, milý pane KarleC
    ouplně mě zahanbujete, už jsem chtěl uznat, že mám menšího. Dík.

  16. P
    Podchaljuzin před 12 roky

    to KarelC
    Bať, hnojit se má jen čistým hovnem, to dá rozum! U nás ve vsi máme naštěstí hnoje dost, zvláště starostovo prase se v tomto směru vyznamenává, jen se nesmí dostat k vodce, ta mu v trávicím traktu dělá takovou neplechu, že jeho výkaly jsou pak silně toxické! O tom se již přesvědčilo několik mužiků, zvláště starý nebohý Luhanič, který, jak se opilý po starostově dvoře motal, když mu nesl tabák, na sebe omylem zvrhl putýnku vodečných výkalů starostova prasete a ty ho tak zle popálily, že z toho měl nebožáček smrt! Po pravdě z něj do rakvičky uložili jen fajfku a zlatý zub, tak to bylo silné! Inu, jak se říká: Kdo s putýnkou jedu se potýká, uvidí brzy hrobníka!

  17. R
    Racek před 12 roky

    Ach ano
    Jiistý Nikita S. Chroust, původem mužik z Kalinovky, tento problém skoro vyřešil. Pod jeho heslem „Kompostu je třeba, soudruzi !“ likvidoval národ exkrementy příštích 10 let. Kompostovalo se tak, že už nezbylo energie na pěstování čehokoliv. Ale nemůžeme chtít vše, že.

  18. K
    KarelC před 12 roky

    to Racek, Podchaljuzin …
    Asi nejkrásnější způsob využití lidského trusu byl popsaný v díle Vladimir Vojnoviče: Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. 🙂